Zaniklé kostely na území farnosti od roku 1945 do roku 1989.
Údaje jsou uvedeny se souhlasem provozovatele webu znicenekostely.cz
Smrkovec
Kostel sv. Václava
Původní kostel z poloviny 14. století byl nahrazen v 15. století novým, jehož loď a věž byla pojata do přestavby v roce 1839. V místě původního presbytáře byla postavena nová příčná loď a pravoúhlý presbytář (celkem cca 30 x 33 m). Hranolovitá věž stála před průčelím. Okna byla polokruhová, obě lodi i presbytář byly plochostropé. Vybavení kostela bylo převáženě barokní. Hlavní oltář z 18. století doplňoval rozměrný olej na plátně z 18. století, přivezený z kláštera v Teplé. Po stranách oltáře poutaly pozornost výrazné polychromované sochy dvou andělů-světlonošů na konzolách. Postranní oltáře měly téměř shodnou architekturu. V edikule oltáře na evangelní straně byla umístěna barokní plastika sv. Jana Nepomuckého, vedle ní socha sv. Kateřiny. Na epištolní straně stála v oltáři 1 metr vysoká socha Panny Marie (práce z roku 1710), vedle ní socha sv. Kryštofa. Kromě toho byly v lodi umístěny další barokní sochy na konzolách, a to sv. Václav a Panna Marie. Ve věži se nacházely dva zvony. První z roku 1650, odlil ho chebský zvonař Georg Hirschfeld. Menší zvon pocházel z roku 1733. - Roku 1960 už byla loď bez střechy, krovů a stropu; střecha věže byla poškozena. - Pozemek, na němž kostel stál, patří církvi. - Ves Smrkovec i s kostelem byla poničena v době začlenění do bývalého vojenského výcvikového prostoru (VVP) Prameny; k rozsáhlým demolicím poškozených budov zde došlo až po zrušení VVP na základě hromadného demoličního výměru, který vydal Okresní národní výbor Mariánské Lázně dne 6.3.1957 s podmínkou, že v případě kostelů může být demolice provedena jen po vyjádření církevních orgánů. - Hřbitov byl zničen a rozhrnut buldozerem.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Kaple sv. Jana Nepomuckého
Kaple byla postavena z hrázděného zdiva, přední stěna byla dřevěná. Kaple měla prakticky čtvercový půdorys vzadu se zkosenými rohy o rozměrech 1,65 x 1,65 m. Uvnitř byla 0,65 m vysoká barokní dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Státnímu pozemkovému úřadu.
Kaplička
Zůstala jen hromada trosek (cihly a kameny) mezi dvěma kaštany na začátku lesa po levé straně silničky ze Smrkovce. - Kaplička je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Pozemek, na němž kaplička stála, patří Lesům ČR, s.p.
Kaple Panny Marie - zděná, klenutá kaple.
Sokolov
Kaple sv. Barbory
Původně středověká kaple přestavěná v baroku. Kaple s typickou barokní kopulí je zachycena na vyobrazení města z roku 1695. Kaple zanikla asi již v 19. století.7
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Kaple Božího hrobu
Na místě původní dřevěné kaple byla v roce 1864 postavena Franzem Lösslem zděná klasicizující kaple. Původně stála na někdejší křižovatce ulic K. H. Borovského a Slovenské (na souřadnicích 50.179643, 12.644981); kvůli stavbě komunikace musela být roku 1928 zbořena a roku 1929 opětovně vystavěna na okraji Husových sadů při cestě k nemocnici (naproti domu čp. 407). - Jednalo se o klasicistní výklenkovou kapli s pilastry v nárožích a trojúhelným štítem nad profilovanou hlavní římsou. - Kaple stála ještě roku 1957 na svém místě, ale později byla nabourána autem a místo opravy byla zbořena. - Pozemek, na němž kaple stála, patří městu Sokolov.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola
Kaple vjezdu Krista do Jeruzaléma
Zbořena při rozšiřování silnice. - Stála na bývalém rozcestí silnic do Dolního Rychnova a Vítkova. - V interiéru býval barokní oltářní obraz s námětem Kristova vjezdu do Jeruzaléma, podle nějž se kaple nazývala. - Již v 50. letech 20. století byla v dezolátním stavu a na konci 60. let 20. století byla stržena (v roce 1965 ještě stála). - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Kaple stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 3421/8 a 3740) patří městu Sokolov.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola
Kaple sv. Jana Evangelisty
Hřbitovní kapli nechal postavit v letech 1818 - 1719 řezník Johann Harbauer. Zbořena byla roku 1901. - Nazývána též Kaple mrtvých. - Šlo o jednofuchou barokní stavbu se sedlovou střechou a plygonálním sanktusníkem. Těsně nad hlavním vchodem s kamenným ostěním se nacházelo obloukově ukončené okno. Trojúhelníkový štít nad průčelím se dvěma elipsovitými okny byl na vrcholu zaoblený. - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1841.
Kaple sv. Josefa
Kaple stála mezi chmelnicemi při staré cestě do Citic. - Podle regionální literatury se jednalo o jednu z kaplí, které byly součástí tradiční „modlitební“ cesty. Kaple měla čtvercový půdorys, zaoblené rohy lemované jednoduchými pilastry a vysoký štít v průčelí. V souvislosti s postupem skrývky uhelného lomu Antonín byly pozemky s kaplí vykoupeny (smlouva ze dne 24.6.1918), a to s podmínkou, že kaple bude přeložena na jiné místo (kaple byla zbořena v červenci 1918). I přes urgence ze strany sokolovského arciděkana a věřících se tak nestalo, teprve na jaře 1921 byl vypracován projekt nové stavby. Finance na její zbudování byly nakonec v říjnu 1921 použity na zakoupení nového zvonu do kostela sv. Jakuba.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Kaple
Nazývána Luční kaple. - Uváděna již na mapách z roku 1870. - Jednalo se o barokní, architektonicky úspornou kapli. - Pozemek, na němž kaple stála, je v soukromém vlastnictví
Kaple
Na části plochy bývalé kaple je postaven nový nemocniční pavilon. - Kaple stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 3258/1 a 3258/4) patří Karlovarskému kraji.
Kaple
Dne 1.10.1841 podal měšťan a mistr řeznický Jan Schlosser na magistrát města Sokolov žádost o souhlas s postavením veřejné kaple kde by bylo možno sloužit mše, blízko své chudinské nadace na předměstí č.p. 85. Byl dokonce vypracován předběžný projekt, ale se stavbou nakonec nesouhlasil sokolovský arciděkan. Proto Schlosser nakonec kapli postavil bez svolení v létě 1842 u špitálu.
Židovské památky
Arnoltov
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov se nachází v březovém háji v blízkosti hrazené obory. Od vesnice je vzdálen půl kilometru jihozápadním směrem. V minulosti byl ohraničen plotem s žulovými sloupky, mezi nimi byly vloženy dva trámky. Do současnosti se dochovaly všechny jen na severní straně, na zbylých třech světových stranách je pouze po jednom sloupku. - Dnes je hřbitov zpustlý a zarostlý náletovými dřevinami. Na jeho ploše se zachovalo 26 náhrobních kamenů a jeden podstavec; třetina náhrobních kamenů je povalená. Nejstarší stéla je v současnosti evidována pod č. 15, nachází se v první řadě uprostřed a pochází z roku 1833. Je na ní uvedeno jméno paní Miny, manželky pana Leiba, jež zemřela 20. ijaru 593 malého počtu, tedy 9. května 1833. Tento náhrobek pravděpodobně označuje jeden z prvních pohřbů, který zde byl vykonán. Pravidelně se zde pohřbívalo až do konce 60. let 19. století. Hřbitov byl naposledy využit během 1. světové války, kdy zde byl v roce 1915 pohřben uprchlík z Haliče. Hřbitov byl poničen během druhé světové války, od té doby nebyl opraven a není udržován. - Hřbitov je zakreslen na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Pozemek se hřbitovem patří Lesům ČR, s.p.
Zdroj: Mgr. Lukáš Svoboda - Muzeum Karlovy Vary
Synagoga
Od 1. poloviny 19. století je doložená (a snad už od 2. poloviny 18. století existovala) modlitebna neznámého vzhledu a velikosti (asi s 50 sedadly), zaujímající polovinu dřevěného domu č.p. 41. Roku 1872 byla prodána k adaptaci na byt. Doba zániku původní budovy nebyla zjištěna. - Synagoga je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Synagoga stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely 586/4 a 586/1) jsou v soukromém vlastnictví
Sokolov
Synagoga
Roku 1873 zakoupila židovská obec stavební parcelu, ale po požáru části města roku 1874 byl změněn územní plán, a tak byl dne 10.8.1896 položen základní kámen synagogy v místech naproti dnešní tzv. centrální školy, vedle tělocvičny. Autorem projektu byl vídeňský architekt Max Fleischer, realizací byl pověřen sokolovský stavitel Emil Lifka. Stavba na půdorysu 30 x 15 m byla navržena v souladu s tradicionalistickým pojetím staveb tohoto typu. Jednalo se o patrový objekt s výraznými novorománskými rysy s masivní, ale nízkou oktogonální věží s kopulí cibulového tvaru. Věž byla umístěna nad předsíní, kterou se vstupovalo do modlitebního prostoru. Loď byla po obou stranách v místech hlavního průčelí rozšířena o dva pravoúhlé patrové přístavky, přičemž vlevo byla umístěna šatna a vpravo schodiště, které vedlo na ženskou galerii. Závěr lodi měl po obou svých stranách dva mělké rizality. Fasáda stavby byla rytmizována pilastry mezi okny, jež byla většinou ukončena podkovovitým obloukem; dělená okna vlastní lodi byla zakončena orientální modifikací jetelového listu. Hlavní průčelí vystupovalo mírně z půdorysu stavby, nad vstupem byla hmota prolomena mohutným oknem a průčelí bylo ukončeno štítem s výrazným obloučkovým vlysem, který byl zopakován na všech bočních přístavbách. Synagoga byla předzahrádkou posunuta 5 m za uliční linii. Slavnostně vysvěcena byla 31. srpna 1897, v noci z 9. na 10.11.1938 byla vypálena nacisty, torzo stavby bylo na místě ještě v roce 1945. Po 2. světové válce bylo torzo synagogy přestavěno na hotel. Z něj je nyní Lékařský dům, na jehož stěně (proti vchodu do základní školy) je umístěna pamětní deska, věnovaná obětem holocaustu z bývalého Falknovska (Sokolovska). - Synagoga stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 76 a 75/1) patří městu Sokolov.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Židovský hřbitov
Založen v sousedství městského hřbitova ve svahu nad silnicí. - V roce 1906 byl rozšířen a postavena byla obřadní síň. Nacisty byl zdevastován a obřadní síň zbořena. - Po roce 1945 byl hřbitov opraven, ale již na počátku 50. let 20. století byla část hřbitova zrušena, roku 1968 byla většina náhrobků zahrnuta do jámy vedle hřbitova a část náhrobků byla odvezena. Zůstalo pouze torzo brány. - Dnes je místo nově ohrazeno, ale lokalita postupně zarůstá stromy.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Krudum
Vrch Krudum se nachází ve Slavkovském lese mezi městy Sokolov a Horní Slavkov ve Slavkovském lese. Na úpatí vrchu stával dle legendy kostel sv. Mikuláše a to na křižovatce cest mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím, které až na pár stavení v Hruškové, neexistují. Kostel byl údajně velký a krásný a sloužil cestujícím na obchodní cestě. O kostele se zmiňuje král Václav I. roku 1253, kdy jej daroval Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Kostel byl na svou dobu velký, což dává předpoklad, že ve 13. století zde panoval čilý ruch a to zejména v souvislosti s těžbou rud ve Slavkovském lese. O jeho zániku nejsou zprávy.
Zaniklé kostely na území farnosti od roku 1945 do roku 1989
Údaje jsou uvedeny se souhlasem provozovatele webu znicenekostely.cz.
Kostelní Bříza
Kostel sv. Petra a Pavla
V rekonstrukci; má novou střechu, věžička měděnou. Celý kostel je staticky zajištěn. Na levé straně lodi chybí podstřešní římsa. Věž, průčelí a pravá strana lodi mají novou, ještě nenatřenou omítku, zbytek omítek je silně poškozen. Má nová okna, věž nové okenice, opraveny některé dveře. Zavřený. Uvnitř je částečně opravený kůr, téměř celý presbytář má opravenou omítku. Strop lodi je místy poškozen. Kostel i pozemek pod ním patří Nadaci pro děti; nadace plánuje po dokončení oprav zřídit v kostele expozici o zaniklých obcích v regionu Slavkovského lesa.
Zdroj: Vladimír Prokop a Lukáš Smola: Sokolovsko
Kostelní Bříza – kaple sv. Kříže
Roku 2006 se propadly krovy, střecha a strop dovnitř kaple. Koruna zdiva je poškozena, nad oběma okny je zdivo prolomeno. Fasáda je zničena. Dveře jsou otevřené. Uvnitř jsou trosky krovů a střechy. - Fasáda byla na nárožích zvýrazněna pilastry, okna byla zakončena obloukově. Stanová střecha s výraznou sanktusovou polygonální věžičkou byla krytá šindelem. V kapli se konaly až do vysvěcení nového kostela bohoslužby. - Kaple je prohlášena kulturní památkou. - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Pozemek s kaplí patří městu Březová; město pro rok 2017 naplánovalo do svého rozpočtu částku 1.400.000,- Kč na opravu kaple, oprava je ale podmíněna získáním
dotace.
Krajková
Kaple je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1842. - Pozemek, na němž kaple stála, je v soukromém vlastnictví (8 spoluvlastníků).
Leopoldovy Hamry
Kaple
Kaple byla obdélná, se sedlovou střechou a vysokou zvoničkou. Vchod v průčelí byl zakončen pravoúhle. - Byla zbořena zcela zbytečně, protože leží mimo zátopovou oblast. - Kaple je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1842. - Pozemek, na němž kaple stála, patří firmě Povodí Ohře, s.p. z Chomutova.
Lobzy
Kaplička
Kaplička byla čtvercového půdorysu se sedlovou střechou. - Kaplička je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Pozemek, na němž kaplička stála, je v soukromém vlastnictví (Jan Danko z Lobzů).
Zdroj: Vladimír Prokop a Lukáš Smola : Sokolovsko
Kostel sv. Vavřince
Původně gotický kostel přestavěn barokně roku 1783, znovu upraven ve 20. letech 20. století. - Jednolodní, obdélný, s užším presbytářem s přilehlou severní sakristií a předsíní před západním průčelím. V západním průčelí byl jednoduchý trojúhelníkový štít, nad západním průčelím osmiboká vížka, nad presbytářem pak byla sanktusová věžička. Úzká obdélná okna po bocích lodi byla zakončena polokruhově, menší okénka v průčelí byla obdélná. Kostel měl tři zvony; první dva pocházely z let 1582 – 1583, třetí, menší, byl z roku 1810. Interiér nebyl bohatě umělecky vyzdoben. Na oltáři byl ještě v polovině 19. století barokní obraz sv. Vavřince. Toto plátno bylo roku 1877 nahrazeno novým obrazem, který namaloval významný pražský malíř a archeolog Josef Vojtěch Hellich. Ze sochařské výzdoby oltáře jsou známi pouze sv. Petr a sv. Pavel, kteří byli umístěni po stranách retabula. Postranní oltáře se sloupovou architekturou byly zasvěceny Panně Marii (evangelní strana) a sv. Janu Nepomuckému (epištolní strana). Původní varhany z roku 1775 se časem ukázaly jako slabé, a tak byly vyměněny za nový nástroj od loketských mistrů. Po zahrnutí vsi do vojenského újezdu Prameny v roce 1946 byly varhany odvezeny do kostela sv. Mikuláše v Plzni. Z nejstarších dob se zachovala kamenná gotická křtitelnice, doplněná o barokní figurální výzdobu. - Kostel byl někdy na počátku 50. let poničen zásahem dělostřeleckého granátu (už v roce 1952 z něj zbývalo jen obvodové zdivo beze střech). Obvodové zdivo kostela bylo strženo někdy počátkem 60. let 20. století. - Ves Lobzy i s kostelem byla poničena v době začlenění do bývalého vojenského újezdu Prameny (1946 - 1954); k rozsáhlým demolicím poškozených budov zde došlo až po zrušení újezdu na základě hromadného demoličního výměru, který vydal Okresní národní výbor Sokolov dne 13.2.1957 s podmínkou, že v případě kostelů mmůže být demolice provedena jen po vyjádření církevních orgánů. - Kostel stál na trojici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 107/8) patří církvi, druhý (pozemková parcela č. 107/6) patří Státnímu pozemkovému úřadu a třetí (pozemková parcela č. 107/9) patří firmě Jan Danko - Daso, s.r.o. z Lobzů.
Zdroj: Vladimír Prokop a Lukáš Smola: Sokolovsko
Lomnice
Hřbitovní kaple
Pozemek, na němž kaple stála, patří městu Lomnice.
Paseka
Kaple
Téměř zbořena; zůstalo pouze čtvercové zdivo (1 x 1 m) do výšky max. 0,4 m; přední pravý roh zbořen až k zemi. - Pozemek s kapličkou patří městu Březová; podle dokumentu "Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro MAS Sokolovsko" schváleného dne 4.11.2016 počítá město Březová s obnovou kapličky. – Ves Paseka je zcela zbořena.
Rovná
Ebmeth – kaple
Malá, architektonicky prostá stavba. - Nazývána Steidlova kaple; nechala ji zbudovat majitelka usedlosti čp. 33 na památku svého bratra padlého v 1. světové válce. - Ves Rovná byla zcela zbořena; druhotně bylo východně od původní vsi postaveno pět paneláků a dosti řadových domků statku. - Ves i s kaplí byla poničena v době začlenění do bývalého vojenského újezdu Prameny; k rozsáhlým demolicím poškozených budov zde došlo až po zrušení vojenského újezdu na základě hromadného demoličního výměru, který vydal Okresní národní výbor Sokolov dne 13.2.1957. - Kaple stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 263/9 a 263/13) patří obci Rovná.
Rudolec
Zůstaly jen základy; leží na oploceném pozemku bez možnosti přístupu. - Barokní kaple stála u tzv. Kneisslova dvora (č.p. 7); nazývána též Kneisslova kaple (Kneisslkapelle). - Stavba byla obdélného půdorysu s reliéfně rámovaným nárožím, podřímsím a štítem. Výrazným estetickým prvkem byla sanktusová vížka s malou cibulovou bání. - Ves i s kaplí byla poničena v době začlenění do bývalého vojenského újezdu Prameny; k rozsáhlým demolicím poškozených budov zde došlo až po zrušení újezdu na základě hromadného demoličního výměru, který vydal Okresní národní výbor v Sokolově dne 13.2.1957. - V roce 2012 byly vykopány základy zbořené kaple; v roce 2015 půjde 30.000,- Kč z rozpočtu města Březová na projekt nové kaple na návsi. - Kaple je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1841.
Zaniklé kostely a kaple na území farnosti od roku 1945 do roku 1989.
Údaje jsou uvedeny se souhlasem provozovatele webu znicenekostely.cz.
Arnoltov
Byla čtvercová se stanovou střechou a sanktusníkem. Na bocích měla po jednom polokruhově zakončeném okně. - Ves i s kaplí byla poničena v době začlenění do bývalého vojenského újezdu Prameny; k rozsáhlým demolicím poškozených budov zde došlo až po zrušení újezdu na základě hromadného demoličního výměru, který vydal Okresní národní výbor Sokolov dne 13.2.1957. - Kaple je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1841.
Kaplička
Zůstalo jen obdélné zdivo (1,2 x 0,55 m) do výše max. 0,3 m. Dle zbytků omítky měla modrou barvu. - Stála po levé straně odbočky ze silnice z Kostelní Břízy směrem k prvnímu domu v Arnoltově. - Pozemek s kapličkou je v soukromém vlastnictví (Ivo Černohorský ze Všeborovic).
Bernov
Kaplička
Zůstaly jen zbytky cihlového zdiva obdélného tvaru (cca 1,9 x 0,8 m); cihlové trosky jsou rozházeny i kolem. - Umístění kaple: na konci asfaltové silničky se dát cestou doleva (po pravé straně jsou dva domy a pak dřevěná kůlna); kaplička stála po pravé straně cesty mezi těmito dvěma domy a dřevěnou kůlnou. Kaplička je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1842. - Kaplička stála na dvojici pozemků; jeden (stavební parcela č. 34) je v soukromém vlastnictví (Hana Zimová ze Sokolova), druhý (pozemková parcela č. 526/2) patří Lesům ČR, s.p. - Ze vsi Bernov zůstalo asi devět domů a chata.
Březová
kaplička bez obr. - v JZ části města, na křižovatce ulic Lesní a Gen. Svobody, u velké lípy
Citice
Kostel Povýšení sv. Kříže
Postaven v roce 1930 a v říjnu téhož roku při něm zřízena filiálka sokolovské římskokatolické fary. 22. září 2004 převzalo kostel občanské sdruženi Zapomenuté světlo a toto sdružení 25. září 2004 zahájilo generální opravu celé stavby.
Kaplička
Zbořena asi roku 1959 nebo 1960 státními statky. - Kaplička stála přibližně 100 m za posledními původními domy nad starou silnicí do Kytlice. Místo bylo později vytěženo a poté znovu zasypáno doly. - Pozemek, na němž kaplička stála, patří firmě Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. ze Sokolova.
Čistá
Kostel sv. Michala
Kostel byl postaven v letech 1774 - 1775 Wenzelem Hausmannem z Teplé na místě staršího kostela ze 16. století (už v roce 1551 farní), který vyhořel roku 1772. Věž byla přistavěna roku 1777. - Jednolodní, obdélný, s polokruhově uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží (se třemi zvony) v ose kostela za presbytářem na východní straně. Obdélná loď měla zaoblené rohy, nečleněné stěny byly prolomeny obdélnými, půlkruhově zaklenutými okny. Presbytář byl obdélný, zevně uzavřen trojboce, uvnitř půlkruhově. Hranolová věž byla členěná do dvou pater, se třemi velkými a dvěma malými zvony. Vybaven byl kvalitním barokním mobiliářem, zejména hlavním barokním oltářem, bočním oltářem z 2. poloviny 17. století a kazatelnou z roku 1772. - Věž kostela byla zničena asi roku 1947 dělostřeleckou salvou při natáčení armádního instruktážního filmu Boj o osadu (město bylo v letech 1946 - 1954 zabráno do někdejšího Vojenského újezdu Prameny). - Město poškozené vojáky bylo zcela zbořeno asi v roce 1956 (již dne 13.2.1957 informoval Okresní národní výbor Sokolov, že demolice v Čisté již byly provedeny); trosky kostela byly rozhrnuty buldozerem, zůstaly jen rozházené velké opracované kameny. Nyní je u bývalého kostela postavena jen pamětní deska s historií města. - Pozemek, na němž kostel stál, patří církvi. - Ve městě byla i křížová cesta u cesty na hřbitov na východním okraji města.
Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech
Kaple zvaná Ölbergkapelle
Kaple stála v nivě poblíž dnešního vchodu do dolu Jeroným poblíž samoty Berggruben. Nazývána také Hornická kaple. V barokní kapli z počátku 18. století byly umístěny dřevěné sochy Ježíše a jeho apoštolů (sochy byly na konci 19. století umístěny do nově postavené kaple západně od kostela přímo v Čisté). - Kaple byla zbořena asi v první polovině 19. století, není zakreslena už ani na mapě Stabilního katastru z roku 1841.
Kaple sv. Jana Křtitele
Barokní kaple stála v tzv. Cechu.
Kaple
Do kaple byly po její výstavbě umístěny dřevěné sochy Ježíše a jeho apoštolů, jež původně stávaly v již dříve zbořené kapli zvané Ölbergkapelle.
Hlavno
Kaple byla obdélná s podkovovitým závěrem a sanktusovou věžičkou, přibližné rozměry 3 x 3 m. - Stála uprostřed návsi na zeleném trojúhelníku se dvěma lípami a studnou. - Pozemek, na němž kaple stála, patří obci Citice.
Kaplička
Kaplička stála na krásném vyhlídkovém místě. - Nyní je na jejím místě triangulační bod (je to na nejvyšším místě kousek od lomu). - Kaplička je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1841.
Horní Žitná
Horní Žitná – kaple Nejsvětější Trojice obr 20 a -
Zůstala jen hromada trosek (opracované kameny) po levé straně silnice do Dolních Lazů asi 10 m od dvojice velikých javorů. - Kapli nechal zbudovat majitel vsi Christoph Ernst von Bigatto, který v té době v Žitné bydlel. Jednalo se o jednolodní obdélnou barokní stavbu (vnitřní rozměr 5,4 x 8 m) s užším, půlkruhovým presbytářem a kruchtou. Střecha byla mansardová se sanktusníkem nad presbytářem. Vnější i vnitřní stěny byly členěny pilastry a nikami pro umístění soch. Rovněž mobiliář kaple byl barokní. Hlavní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice byl doplněn o polychromovaný dřevěný reliéf; u triumfálního oblouku, na epištolní straně, stál postranní oltář se sochami sv. Josefa a sv. Dominika. Na evangelní straně stál oltář se sochami sv. Antonína Paduánského a sv. Veroniky (?). Na tabernáklu byl umístěn polychromovaný dřevěný reliéf s námětem Poslední večeře. Při jižní straně lodi byl ještě přistaven malý oltář sv. Josefa s bohatou figurální výzdobou. V nikách na severní straně kaple stály téměř 1,5 metru vysoké dřevěné polychromované sochy sv. Šebestiána a Madony s Ježíškem, na konzolách jižní strany stály sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Pozemek, na němž kaple stála, je v soukromém vlastnictví (Ing. Petr Potůček z Lázní Kynžvart). - Ves Horní Žitná je zcela zbořena, zůstal jen pomník padlým (zničena jen kamenná deska se jmény padlých). Ves i s kaplí byla poničena v době začlenění do bývalého vojenského výcvikového prostoru (VVP) Prameny; k rozsáhlým demolicím poškozených budov zde došlo až po zrušení VVP na základě hromadného demoličního výměru, který vydal Okresní národní výbor Mariánské Lázně dne 6.3.1957.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Hrušková
Kaple
Stála u skupiny tří statků, které jsou také zbořeny. - V osadě zůstalo asi 20 domů, přibyly dvě novostavby a dosti chat. - Ves i s kapličkou byla poničena v době začlenění do bývalého vojenského ůjezdu Prameny; k rozsáhlým demolicím poškozených budov zde došlo až po zrušení újezdu na základě hromadného demoličního výměru, který vydal Okresní národní výbor Sokolov dne 13.2.1957.