Zaniklé kostely na území farnosti od roku 1945 do roku 1989.
Údaje jsou uvedeny se souhlasem provozovatele webu znicenekostely.cz
Smrkovec
Kostel sv. Václava
Původní kostel z poloviny 14. století byl nahrazen v 15. století novým, jehož loď a věž byla pojata do přestavby v roce 1839. V místě původního presbytáře byla postavena nová příčná loď a pravoúhlý presbytář (celkem cca 30 x 33 m). Hranolovitá věž stála před průčelím. Okna byla polokruhová, obě lodi i presbytář byly plochostropé. Vybavení kostela bylo převáženě barokní. Hlavní oltář z 18. století doplňoval rozměrný olej na plátně z 18. století, přivezený z kláštera v Teplé. Po stranách oltáře poutaly pozornost výrazné polychromované sochy dvou andělů-světlonošů na konzolách. Postranní oltáře měly téměř shodnou architekturu. V edikule oltáře na evangelní straně byla umístěna barokní plastika sv. Jana Nepomuckého, vedle ní socha sv. Kateřiny. Na epištolní straně stála v oltáři 1 metr vysoká socha Panny Marie (práce z roku 1710), vedle ní socha sv. Kryštofa. Kromě toho byly v lodi umístěny další barokní sochy na konzolách, a to sv. Václav a Panna Marie. Ve věži se nacházely dva zvony. První z roku 1650, odlil ho chebský zvonař Georg Hirschfeld. Menší zvon pocházel z roku 1733. - Roku 1960 už byla loď bez střechy, krovů a stropu; střecha věže byla poškozena. - Pozemek, na němž kostel stál, patří církvi. - Ves Smrkovec i s kostelem byla poničena v době začlenění do bývalého vojenského výcvikového prostoru (VVP) Prameny; k rozsáhlým demolicím poškozených budov zde došlo až po zrušení VVP na základě hromadného demoličního výměru, který vydal Okresní národní výbor Mariánské Lázně dne 6.3.1957 s podmínkou, že v případě kostelů může být demolice provedena jen po vyjádření církevních orgánů. - Hřbitov byl zničen a rozhrnut buldozerem.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Kaple sv. Jana Nepomuckého
Kaple byla postavena z hrázděného zdiva, přední stěna byla dřevěná. Kaple měla prakticky čtvercový půdorys vzadu se zkosenými rohy o rozměrech 1,65 x 1,65 m. Uvnitř byla 0,65 m vysoká barokní dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Státnímu pozemkovému úřadu.
Kaplička
Zůstala jen hromada trosek (cihly a kameny) mezi dvěma kaštany na začátku lesa po levé straně silničky ze Smrkovce. - Kaplička je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Pozemek, na němž kaplička stála, patří Lesům ČR, s.p.
Kaple Panny Marie - zděná, klenutá kaple.
Sokolov
Kaple sv. Barbory
Původně středověká kaple přestavěná v baroku. Kaple s typickou barokní kopulí je zachycena na vyobrazení města z roku 1695. Kaple zanikla asi již v 19. století.7
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Kaple Božího hrobu
Na místě původní dřevěné kaple byla v roce 1864 postavena Franzem Lösslem zděná klasicizující kaple. Původně stála na někdejší křižovatce ulic K. H. Borovského a Slovenské (na souřadnicích 50.179643, 12.644981); kvůli stavbě komunikace musela být roku 1928 zbořena a roku 1929 opětovně vystavěna na okraji Husových sadů při cestě k nemocnici (naproti domu čp. 407). - Jednalo se o klasicistní výklenkovou kapli s pilastry v nárožích a trojúhelným štítem nad profilovanou hlavní římsou. - Kaple stála ještě roku 1957 na svém místě, ale později byla nabourána autem a místo opravy byla zbořena. - Pozemek, na němž kaple stála, patří městu Sokolov.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola
Kaple vjezdu Krista do Jeruzaléma
Zbořena při rozšiřování silnice. - Stála na bývalém rozcestí silnic do Dolního Rychnova a Vítkova. - V interiéru býval barokní oltářní obraz s námětem Kristova vjezdu do Jeruzaléma, podle nějž se kaple nazývala. - Již v 50. letech 20. století byla v dezolátním stavu a na konci 60. let 20. století byla stržena (v roce 1965 ještě stála). - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Kaple stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 3421/8 a 3740) patří městu Sokolov.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola
Kaple sv. Jana Evangelisty
Hřbitovní kapli nechal postavit v letech 1818 - 1719 řezník Johann Harbauer. Zbořena byla roku 1901. - Nazývána též Kaple mrtvých. - Šlo o jednofuchou barokní stavbu se sedlovou střechou a plygonálním sanktusníkem. Těsně nad hlavním vchodem s kamenným ostěním se nacházelo obloukově ukončené okno. Trojúhelníkový štít nad průčelím se dvěma elipsovitými okny byl na vrcholu zaoblený. - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1841.
Kaple sv. Josefa
Kaple stála mezi chmelnicemi při staré cestě do Citic. - Podle regionální literatury se jednalo o jednu z kaplí, které byly součástí tradiční „modlitební“ cesty. Kaple měla čtvercový půdorys, zaoblené rohy lemované jednoduchými pilastry a vysoký štít v průčelí. V souvislosti s postupem skrývky uhelného lomu Antonín byly pozemky s kaplí vykoupeny (smlouva ze dne 24.6.1918), a to s podmínkou, že kaple bude přeložena na jiné místo (kaple byla zbořena v červenci 1918). I přes urgence ze strany sokolovského arciděkana a věřících se tak nestalo, teprve na jaře 1921 byl vypracován projekt nové stavby. Finance na její zbudování byly nakonec v říjnu 1921 použity na zakoupení nového zvonu do kostela sv. Jakuba.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Kaple
Nazývána Luční kaple. - Uváděna již na mapách z roku 1870. - Jednalo se o barokní, architektonicky úspornou kapli. - Pozemek, na němž kaple stála, je v soukromém vlastnictví
Kaple
Na části plochy bývalé kaple je postaven nový nemocniční pavilon. - Kaple stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 3258/1 a 3258/4) patří Karlovarskému kraji.
Kaple
Dne 1.10.1841 podal měšťan a mistr řeznický Jan Schlosser na magistrát města Sokolov žádost o souhlas s postavením veřejné kaple kde by bylo možno sloužit mše, blízko své chudinské nadace na předměstí č.p. 85. Byl dokonce vypracován předběžný projekt, ale se stavbou nakonec nesouhlasil sokolovský arciděkan. Proto Schlosser nakonec kapli postavil bez svolení v létě 1842 u špitálu.
Židovské památky
Arnoltov
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov se nachází v březovém háji v blízkosti hrazené obory. Od vesnice je vzdálen půl kilometru jihozápadním směrem. V minulosti byl ohraničen plotem s žulovými sloupky, mezi nimi byly vloženy dva trámky. Do současnosti se dochovaly všechny jen na severní straně, na zbylých třech světových stranách je pouze po jednom sloupku. - Dnes je hřbitov zpustlý a zarostlý náletovými dřevinami. Na jeho ploše se zachovalo 26 náhrobních kamenů a jeden podstavec; třetina náhrobních kamenů je povalená. Nejstarší stéla je v současnosti evidována pod č. 15, nachází se v první řadě uprostřed a pochází z roku 1833. Je na ní uvedeno jméno paní Miny, manželky pana Leiba, jež zemřela 20. ijaru 593 malého počtu, tedy 9. května 1833. Tento náhrobek pravděpodobně označuje jeden z prvních pohřbů, který zde byl vykonán. Pravidelně se zde pohřbívalo až do konce 60. let 19. století. Hřbitov byl naposledy využit během 1. světové války, kdy zde byl v roce 1915 pohřben uprchlík z Haliče. Hřbitov byl poničen během druhé světové války, od té doby nebyl opraven a není udržován. - Hřbitov je zakreslen na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Pozemek se hřbitovem patří Lesům ČR, s.p.
Zdroj: Mgr. Lukáš Svoboda - Muzeum Karlovy Vary
Synagoga
Od 1. poloviny 19. století je doložená (a snad už od 2. poloviny 18. století existovala) modlitebna neznámého vzhledu a velikosti (asi s 50 sedadly), zaujímající polovinu dřevěného domu č.p. 41. Roku 1872 byla prodána k adaptaci na byt. Doba zániku původní budovy nebyla zjištěna. - Synagoga je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Synagoga stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely 586/4 a 586/1) jsou v soukromém vlastnictví
Sokolov
Synagoga
Roku 1873 zakoupila židovská obec stavební parcelu, ale po požáru části města roku 1874 byl změněn územní plán, a tak byl dne 10.8.1896 položen základní kámen synagogy v místech naproti dnešní tzv. centrální školy, vedle tělocvičny. Autorem projektu byl vídeňský architekt Max Fleischer, realizací byl pověřen sokolovský stavitel Emil Lifka. Stavba na půdorysu 30 x 15 m byla navržena v souladu s tradicionalistickým pojetím staveb tohoto typu. Jednalo se o patrový objekt s výraznými novorománskými rysy s masivní, ale nízkou oktogonální věží s kopulí cibulového tvaru. Věž byla umístěna nad předsíní, kterou se vstupovalo do modlitebního prostoru. Loď byla po obou stranách v místech hlavního průčelí rozšířena o dva pravoúhlé patrové přístavky, přičemž vlevo byla umístěna šatna a vpravo schodiště, které vedlo na ženskou galerii. Závěr lodi měl po obou svých stranách dva mělké rizality. Fasáda stavby byla rytmizována pilastry mezi okny, jež byla většinou ukončena podkovovitým obloukem; dělená okna vlastní lodi byla zakončena orientální modifikací jetelového listu. Hlavní průčelí vystupovalo mírně z půdorysu stavby, nad vstupem byla hmota prolomena mohutným oknem a průčelí bylo ukončeno štítem s výrazným obloučkovým vlysem, který byl zopakován na všech bočních přístavbách. Synagoga byla předzahrádkou posunuta 5 m za uliční linii. Slavnostně vysvěcena byla 31. srpna 1897, v noci z 9. na 10.11.1938 byla vypálena nacisty, torzo stavby bylo na místě ještě v roce 1945. Po 2. světové válce bylo torzo synagogy přestavěno na hotel. Z něj je nyní Lékařský dům, na jehož stěně (proti vchodu do základní školy) je umístěna pamětní deska, věnovaná obětem holocaustu z bývalého Falknovska (Sokolovska). - Synagoga stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 76 a 75/1) patří městu Sokolov.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Židovský hřbitov
Založen v sousedství městského hřbitova ve svahu nad silnicí. - V roce 1906 byl rozšířen a postavena byla obřadní síň. Nacisty byl zdevastován a obřadní síň zbořena. - Po roce 1945 byl hřbitov opraven, ale již na počátku 50. let 20. století byla část hřbitova zrušena, roku 1968 byla většina náhrobků zahrnuta do jámy vedle hřbitova a část náhrobků byla odvezena. Zůstalo pouze torzo brány. - Dnes je místo nově ohrazeno, ale lokalita postupně zarůstá stromy.
Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko
Krudum
Vrch Krudum se nachází ve Slavkovském lese mezi městy Sokolov a Horní Slavkov ve Slavkovském lese. Na úpatí vrchu stával dle legendy kostel sv. Mikuláše a to na křižovatce cest mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím, které až na pár stavení v Hruškové, neexistují. Kostel byl údajně velký a krásný a sloužil cestujícím na obchodní cestě. O kostele se zmiňuje král Václav I. roku 1253, kdy jej daroval Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Kostel byl na svou dobu velký, což dává předpoklad, že ve 13. století zde panoval čilý ruch a to zejména v souvislosti s těžbou rud ve Slavkovském lese. O jeho zániku nejsou zprávy.