Nedělní stránka

Nedělní stránka

22. a 23. týden v mezidobí

2. - 15. 9. 2018

(příští nedělní stránka vyjde 16. 9.2018)

Nedělní stránka ve formátu pdf ke stažení (vel.cca700kb)NS_2018-09-02.pdf

 

Ohlášky týdne 3. - 9. září:

• Neděle 2. 9. je 22. nedělí v mezidobí.
• Ve středu 5. 9. bude v LDN v Královském Poříčí slavena mše svatá v ritu CČSH.
• Ve středu 5. 9. bude ve farním kostele od 20:00 eucharistická adorace.
• Ve čtvrtek 6. 9. bude slavena v ritu CČSH mše svatá v LDN v Dolním Rychnově.
• Ve čtvrtek 6. 9. se koná od 18:00 společná modlitba na faře.
• Pátek 7. 9. je prvním pátkem v měsíci září. Od 16:00 bude ve farním kostele příležitost ke svátosti smíření a od 17:00 budeme slavit mši svatou s modlitbami za nemocné a svátostí pomazáním nemocných. Mši svatou budeme slavit ze svátku narození Panny Marie (8.9.)

Ohlášky týdne 9. - 15. září:

• Neděle 9. 9. je 23. nedělí v mezidobí. Ve 12:30 budou slavit svoji mši svatou řeckokatolíci.
• Ve středu 12. 9. bude kromě ranní mše svaté ještě eucharistická adorace od 20:00 ve farním kostele.
• Ve čtvrtek 13. 9. se na faře sejdeme od 18:00 ke společné modlitbě.
• V pátek 14. 9. bude večerní mše svatá kvůli pouti do Teplé přesunuta již na ráno. Mši svatou budeme v tento den společně slavit v 7:40 ve farním kostele ze svátku Povýšení svatého kříže.
• V sobotu 15. 9. se naše farnost zúčastní diecézní pouti do Teplé.

Ohlášky týdne 17. - 23. září:

• Neděle 16. 9. je 24. nedělí v mezidobí. Na faře se od 14:00 sejdou františkánští terciáři.
• Ve středu 19. 9. bude kromě pravidelné ranní mše svaté ještě mše svatá v 10:00 v LDN v Královském Poříčí a adorace od 20:00 ve farním kostele.
• Ve čtvrtek 20. 9. budeme slavit od 10:00 mši svatou v LDN v Dolním Rychnově.
• Ve čtvrtek 20. 9. se na faře uskuteční od 18:00 večer chval.
• V pátek 21. 9. oslavíme večerní mší svatou ve farním kostele v 17:00 svátek sv. Matouše.
• Neděle 23. 9. je 25. nedělí v mezidobí. Kromě pravidelných bohoslužeb budeme slavit též od 15:00 mši svatou v kostele v Královském Poříčí.

 

List papeže Františka všemu Božímu lidu

 

   „Trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy“ (1 Kor 12,26). Tato slova svatého Pavla mi hlasitě znějí v srdci, když se opět dozvídám o utrpení, které mnoho mladistvých prožilo kvůli pohlavnímu zneužívání, zneužívání moci a zneužívání svědomí ze strany velkého množství kněží a zasvěcených osob. Je to zločin, který působí hluboká zranění z bolesti a bezmoci především obětem, ale také jejich rodinám a celému společenství, ať už jde o lidi věřící, anebo nevěřící. (…)

1. Trpí-li jeden úd…

V těchto dnech byla (v USA, pozn. red.) zveřejněna zpráva s detailním popisem toho, co prožilo dalších přinejmenším tisíc obětí pohlavního zneužívání a zneužívání moci i svědomí ze strany kněží v průběhu uplynulých asi sedmdesáti let. I když se dá říct, že většina případů se odehrála v minulosti, postupem času odhalujeme bolest mnoha obětí a uvědomujeme si, že utržená zranění se nikdy nevytratí a nutí nás tyto hrůzné činy rozhodně odsoudit a také spojit síly, abychom tuto kulturu smrti vykořenili. Tato zranění nelze „promlčet“. (…)

   S hanbou a kajícností jako církevní společenství připouštíme, že jsme nedokázali být tam, kde jsme být měli, že jsme včas a přiměřeným způsobem nezasáhli a neuvědomili si rozsah a závažnost škod, které poznamenaly tolik životů. Beru si za svá (…) slova kardinála Ratzingera, když se při křížové cestě na Velký pátek roku 2005 přidal k nářku mnoha obětí a volal: „Kolik špíny je v církvi právě mezi těmi, kdo by ve svém kněžství měli patřit jedině [Kristu]! Kolik pýchy, kolik ješitnosti! […] Zrada učedníků, nehodné přijímání jeho těla a krve, působí Vykupiteli bezpochyby tu největší bolest a proniká mu srdcem. Nezbývá nám, než z hloubi duše zvolat: Kyrie, eleison – Pane, zachraň nás! (…).

2. … trpí s ním všechny ostatní

Rozsah a závažnost těchto událostí vyžadují, abychom se s nimi vypořádali komplexně a jako společenství. (…) Jako lid Boží dnes stojíme před úkolem přijmout bolest našich bratří, zraněných na těle i na duchu, za svou. Pokud se v minulosti mohlo reagovat zanedbáním, dnes chceme, aby se naším způsobem, jak utvářet přítomné i budoucí dějiny, stala solidarita pojatá ve svém nejhlubším smyslu a pochopená jako výzva (…).

Taková solidarita od nás zároveň vyžaduje, abychom zavrhli všechno, co ohrožuje integritu jakéhokoli člověka. Tato solidarita nás vybízí k boji se všemi podobami zkaženosti, a to zvláště té duchovní, „protože je to pohodlná a samolibá slepota, v níž se nakonec všechno zdá dovolené: nepravda, pomluvy, sobectví a mnoho jemných forem sebestřednosti, protože ‚i satan na sebe brává podobu anděla světla‘ (2 Kor 11,14)“ (Gaudete et exsultate, č. 165).[1] (…)

   Jsem si vědom úsilí a námahy věnovaných v různých částech světa tomu, aby se zajistila a provedla nezbytná opatření, která zabezpečí a ochrání integritu dětí i dospělých osob v situaci ohrožení, a také tomu, aby se uplatnila „nulová tolerance“ vůči těm, kdo tyto činy páchají nebo kryjí, (…). Při zavádění těchto tolik potřebných kroků a sankcí jsme se opozdili, jsem ale přesvědčen, že pomohou zajistit lepší prostředí a péči v přítomnosti i do budoucnosti.

   Společně s těmito snahami je nezbytné, aby se každý pokřtěný cítil do této tolik potřebné církevní i společenské proměny vtažený. Tato proměna vyžaduje osobní i společné obrácení a vede nás, abychom hleděli stejným směrem jako Pán. (…) Učme se hledět tam, kam hledí Pán, být tam, kde chce, abychom byli, a v jeho přítomnosti proměňovat své srdce. Pomůže nám k tomu modlitba a pokání. Vybízím proto celý svatý a věřící lid Boží k pokání v modlitbě a postu podle Pánova přikázání.[2] (…)

   Nelze si ovšem představit proměnu našeho jednání v církvi bez aktivní účasti všech, kdo tvoří Boží lid. A co víc, kdykoli se snažíme Boží lid potlačit, umlčet, ignorovat nebo omezovat jen na malé skupinky elit, skončíme u vytváření společenství, plánů, (…) a struktur, kterým chybí kořeny, paměť, tvář i tělo a nakonec také život.[3] Zřetelně se to projevuje ve zvláštním způsobu, jak chápeme autoritu v církvi – ve způsobu vlastním mnoha společenstvím, kde docházelo k pohlavnímu zneužívání i ke zneužívání moci a svědomí. Jedná se o klerikalismus, tedy postoj, který „nejenže znehodnocuje osobnost křesťanů, ale navíc se u něj projevují sklony podceňovat a umenšovat křestní milost, kterou Duch Svatý vložil do srdce našeho lidu“.[4] Bez ohledu na to, zda ho prosazují sami kněží, anebo laici, působí klerikalismus v těle církve rozštěpení, a to je živnou půdou pro mnohá zla, která dnes odsuzujeme. (…)

   (…) Bez aktivní účasti všech členů církve se žádnému úsilí o vykořenění této kultury zneužívání z našich společenství nemůže podařit dát impuls takové dynamice, která je pro zdravou a realistickou proměnu nezbytná. Kajícný rozměr postu a modlitby nám jako Božímu lidu pomůže postavit se před Pána a před své zraněné bratry jako hříšníci prosící o odpuštění a o milost zahanbení a obrácení, abychom tak mohli podniknout kroky, které podnítí dynamismus v souladu s evangeliem. (…)

   Stejně tak nám pokání a modlitba pomohou, aby naše oči a srdce byla vnímavější vůči utrpení druhých lidí a abychom překonali touhu ovládat a vlastnit, která je tak častým kořenem tohoto zla. (…)

   Maria dokázala stát u paty kříže, na kterém visel její Syn, a to ne jen tak obyčejně, ale bez váhání a pevně byla při něm. Svým postojem nám ukazuje, jak žila celý svůj život. Když prožíváme zoufalství nad těmito zraněními církve, prospěje nám, budeme-li se spolu s Marií „více věnovat modlitbě“ (sv. Ignác z Loyoly, Duchovní cvičení, 319) a usilovat o růst v lásce a ve věrnosti církvi. Ona jako první učednice nám všem učedníkům ukazuje, jak se máme chovat, když se setkáme s utrpením nevinného, jak od něj zbaběle neutíkat. (…)

   Kéž nám Duch Svatý dá milost obrácení a vnitřního pomazání, abychom tváří v tvář těmto zločinným zneužíváním dokázali dát najevo svou kajícnost i rozhodnutí statečně s nimi bojovat.

                                  Vatikán, 20. srpna 2018                        František

 

Úmysl diecézní modlitební štafety na září:

K 25. výročí založení Plzeňské diecéze se v následujících 2 letech každý týden postupně modlíme za všechny farnosti diecéze.

2.-8. září Chlum sv. Maří - Prosíme o dar víry, apoštolského zanícení a větší spoluúčasti všech na životě katolické církve.

9.-15. září Chodov - Dobrý Bože, prosíme za pokřtěné, aby dokázali najít odvahu žít ze křtu v osobním i společenském životě; za mladé, aby hledali cesty k Tobě a neztratili nikdy důvěru a lásku; za obrácení všech, kdo žijí ve farnosti Chodov, k pravým duchovním hodnotám a za smíření vin minulosti i současnosti.

 

Celosvětová síť modlitby s papežem - září

Všeobecný úmysl - Mladí lidé v Africe: – aby mladí lidí afrického světadílu měli přístup ke vzdělání a práci ve vlastní zemi.

Národní úmysl: – za odvahu ke každodennímu následování Pána i přes opakující se poklesky a nedokonalosti (srv. Žl 137/136/).

 

 

„Každý,

kdo se stal učedníkem

království nebeského,

podobá se hospodáři,

který vynáší ze svého pokladu

nové i staré.“ (srov. Mt 13,52)

15. září 2018 Diecézní pouť do kláštera Teplá

25 let plzeňské diecéze

 

pátek 14. září od 18:00 program pro mládež: večeře, hry, večer chval (Lighthouse), kavárna.

sobota 15. září

9:45 Zahájení u kříže

10:00 Katecheze pro dospělé na diecézní motto v kostele P. Vít Zatloukal. Program pro děti, -náctileté (12-15 let) a mládež DCM, salesiánky a salesiáni, P. V. Kadlec. Přednáška pro německé poutníky v Modrém sále P. Filip Zdeněk Lobkowicz O.Praem.

11:00 Modlitba za diecézi v kostele biskup Tomáš.

12:00 Občerstvení, prezentace farností a organizací.

12:15 Koncert Orchestrion (ZUŠ Klatovy).

13:00 Program pro děti, -náctileté a mládež do 14:00. Prohlídka klášterní knihovny (zdarma). Křížová cesta (sraz před kostelem).

13:30 Předávání ocenění v Modrém sále biskup Tomáš

14:30 slavení eucharistie, požehnání členům PRF biskup Rudolf z Řezna a biskup Tomáš.

15:45 Zakončení pouti. Pokračování programu pro mládež: dílny/sport,

kultura, modlitba, kavárna;

neděle 16. září Mše sv., kavárna, oběd.

 

• Mládež z naší farnosti srdečně zve na pouť do Teplé Jan Sebján, který se s dobrovolníky podílí na přípravě programu pro mládež.
• Na pouti bude prezentována nástěnka naší farnosti.
• Během pouti budou požehnání biskupem také členové naší sokolovské pastorační rady.
• Pouť do Teplé je také vzácnou příležitostí k setkání s naší partnerskou farností ve Schwandorfu. Se schwandorfskými farníky se sejdeme na blíže určeném místě v Teplé ve 12:00.

Modlitby matek

Milé maminky!

Radost z mateřství, i když je nám přirozeně dána, je velkým darem, který budeme objevovat do konce svého života a  jeho  plný  význam  pochopíme  až  v  nebi.  I  přes  prožité  porodní  bolesti,  přes  rozechvění  a  možná  i  přes  obavy, zda dokážeme být dobrými matkami, ve chvíli, kdy držíme v náručí své právě narozené dítě, vnímáme, že jsme od Boha obdržely dar, který náš život úplně promění. Je to naše cesta k Pánu a po ní máme jít. Mateřství není jen fyzická role, ale je to životní postoj, jehož výsadní právo náleží právě ženám.

Na své cestě potkáme mnoho těch, které přirozeně můžeme vzít s sebou a mateřsky je třeba jen chvíli doprovázet.

Proto je v našem hnutí i mnoho maminek, které prožívají duchovní mateřství a jsou požehnáním tomuto světu.

Když naše děti povyrostou a přicházejí těžkosti, děkujme za ně Bohu. Mnohdy to,  co  jsme  jako  matky  udělaly, nedopadne  tak,  jak  jsme  zamýšlely,  jsme  špatně pochopeny  nebo  dokonce  způsobíme  pohoršení  a  rozkol. Nenechme  se  oklamat  a neuzavírejme své srdce lásce. My maminky máme být stále otevřené a milující. Ať se děje cokoliv. Postoj našeho srdce je důležitý, ovlivňuje mnohé v rodině, určuje atmosféru, v jaké vyrůstají naše děti, určuje to, jak náš muž bude ovlivněn láskou, která má přicházet někdy právě a skrze nás.

Naše srdce má být upřímné, napojené na Boha; z Něho, z nekonečného pramene, čerpá milosrdenství a lásku. Samotné na tu pravou mateřskou lásku nemáme. Jsme  tolik  zavaleny  denními  starostmi,  zraněními,  snahou  skloubit  zaměstnání a  rodinu,  že  je  velice  těžké  stále  uchovávat  srdce  plné  mateřské  naděje.  Naděje, která je živena láskou. Bůh je přece láska! Je nutné nejprve v tuto skutečnost uvěřit. Tolikrát nám to Otec osobně vyjádřil v Písmu: „Vzal jsem tě do svého náručí - vyzdvihl na svou tvář“ nebo „Proto bije srdce mé pro tebe“ nebo „Neboj se, ženo milovaná Bohem“... Dosaďte si svá jména do těchto vět. Každé z nás je Bůh říká osobně!

Naše srdce nemůže zůstat nezměněno, uvěříme-li v tato vyznání.

Maminky, radujme se z mateřství – je to jedinečná cesta, která předpokládá milující srdce, které se nebojí ústrků a které touží předávat lásku tam, kde jsou i léta zavřené dveře. Víme dobře, že obětovat se za druhé má smysl, i když je to v rozporu s rétorikou tohoto světa. Naše naděje, že u Boha není žádná situace beznadějná, že naše děti jsou milovány tím, kdo je stvořil, mnohem více, než je dokážeme milovat my, i naše víra v Jeho zaslíbení ať v nás tuto radost z mateřství umocňují.

Pokoj do vašich srdcí a radost z mateřství!                           Markéta

Toto jsou slova národní koordinátorky Modliteb matek Markéty Klímové (Zpravodaj č.74).

Modlitby matek jsou pro všechny ženy se srdcem matky. Nejsou rozdíly mezi fyzickými matkami, svobodnými ženami či bezdětnými manželkami, babičkami, řeholnicemi. Všechny ženy jsou vítány.

Také u nás v Sokolově se schází ke společné modlitbě skupinky Modliteb matek. Rády bychom i s Vámi sdílely toto společenství. Zveme maminky z Modliteb matek i  Vás, které o hnutí chcete vědět víc na úterý 11.9. 2018 od 18 hodin na faru v Sokolově.

Těší se na Vás Jitka Slaninková, Pavla Koliášová, Petra Vlachá, Iva Krobová, Káťa Tomčíková, Hanka Kodedová a Magda Kramlingová

 

Vzpomínkové shromáždění a bohoslužba k neslavnému výročí 

       21. srpna 2018 uplynulo 50 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. K tomuto výročí jsme uspořádali vzpomínkové shromáždění, které se konalo vedle našeho kostela. Akce se zúčastnilo něco málo obyvatel města Sokolov a přilehlých obcí. Odhadoval bych to na 30 lidí. na akci promluvili 3 řečníci. Náš farář Petr Bauchner, Tomáš Kábrt a Miroslav Balatka. Mluvilo se především o zlu a našemu napomáhání, nebo nepřekážení. Dále také o síle naděje a o odvaze. O hudební doprovod akce se postaral můj kamarád Tomáš Štěpánek z Horního Slavkova, který si připravil pásmo Krylových písní.

        Po tomto shromáždění jsme se přesunuli do kostela, kde proběhla ekumenická bohoslužba slova. Tato bohoslužba proběhla pod vedením Petra Bauchnera a  faráře Československé církve husitské Lukáše Bujny. Písní nám posloužili  přátelé z Evangelického sboru v Sokolově.

        Po skončení bohoslužby jsme se v malém  průvodu přesunuli do kina Alfa, kde probíhala premiéra filmu Jan Palach. Tímto jsme naši akci zakončili. A myslím, že film byl opravdu silným zážitkem a dobrou tečkou za neslavným výročím.

                                                                          Jan Sebján, FCH Sokolov

Řeč Petra Bauchnera

   Hrdina Shakespearova Hamleta je poctivý mladý muž, právem pobouřený náhlým nástupem proradného vládce. Je pronásledován přeludy a stíhán nočními můrami, připadá si osaměle a odcizeně a cítí, že se musí znovu naučit správně vnímat čas. „Doba je vykloubená,“ říká Hamlet. „Vzal to ďas, že spravovat mám zešílevší čas!“ (převzato z knihy Timothy Snyder: Tyranie)

   Zlo neoplývá velkou kreativitou, v čase prakticky opakuje stále stejnou strategii. V člověku utlumuje víru ve vztahy a tak následně otupuje i jeho citlivost k pravdě, kráse, svobodě a lásce.

   Tyran nepoznal či nevěří v to, že žít mezilidským dialogem je rozvinutím lidské osobnosti, kdežto ovládání a zotročování jejím popřením.

   Hamlet se naučí ze své životní krize a deziluze nad stavem společnosti vytěžit to podstatné: „Doba je vykloubená. Vzal to ďas, že spravovat mám zešílevší čas!“ tak pravil Hamlet. Ale následně uzavírá: „Tak pojďte, půjdeme spolu.“

   Ovládat druhé, je pokušení staré jako lidstvo samo. A člověku, který nevnímá čas jako dar k rozvinutí mezilidských vztahů, k rozšíření srdce skrze pravdu a lásku, čas jako prostor k dosažení moudrosti a vlády nad zlem, se čas stává úzkostí, jež uzavírá sebe sama do klaustrofobie srdce. A člověk, který se bojí, se zároveň chová iracionálně, popírá pravdu, lže a do svých lží zatahuje další. A navíc potřebuje komplice, kteří mu dávají pocit náhradní, falešné identity.

   Tyran sám neroste, nerozvíjí se, pouze opakuje stará klišé a šíří ideologii, která má dvě základní polohy:

• Existenci zla nevidí, jako důvod k pokání, hledání pravdy a vlastní proměně, zlo potřebuje identifikovat s vnějším nepřítelem a tak vzniká „třídní nepřítel“: Židé, Romové, uprchlíci, sociálně nepřizpůsobiví, Merkelová, sluníčkáři, pravdoláskaři atd. Jakmile je člověk onálepkován a prohlášen nepřítelem, vzniká jednodušší, černobílý svět a já již nemusím řešit své omyly a strachy.
• Druhou důležitou polohou ideologie je naděje do budoucna, naděje postavená na falešném základu, že věci půjdou dopředu samy bez mé oběti, bez mého přičinění, bez mé bolesti. Někdo jiný totiž má kouzelný klíč v ruce, na základě kterého ví, že bude líp a také to svými schopnostmi dokáže. Dějiny lidstva v nás znovu opakovaně učí, že pro člověka je stálým pokušením vyměnit svou svobodu, oběť a zodpovědnost za konzum, zábavu a otroctví těm, kdo mi nezodpovědné pohodlí nabídnou.

   Pro mě osobně slovo „Nezapomeneme“ znamená to, si uvědomuji mechanismy, jakými funguje zlo, a zároveň se nebojím hledat prostředky, kterými nad ním získám vládu. Hamlet  prošel životní krizí, která ho naučila, že tou největší tyranií, je to, když se člověk uzavře sám do sebe. Vstoupí-li, však na cestu, kde se rozhodne jít s druhými, vyzkouší se vzápětí jeho odvaha k oběti, odvaha k víře a vytrvalosti hledat pravdu. Odvaha k tomu vést dialog, ve kterém padají mýty a tabu a odhaluje se krása pravdy, která osvobozuje. Odvaha k tomu zasmát se sám sobě, odvaha k pokoře a lásce.

   Tyran se stále bojí o to, že přijde o svou moc, peníze komplice a vliv. Ale nejvíce se bojí lidí, kteří jdou spolu.

   Člověk, který se otevřel cestě pro druhé a s druhými, se nemusí bát o nic, to nejdůležitější mu nikdo ukrást nemůže.

                                                                                                 Petr Bauchner

Zářijoví jubilanti:

V modlitbě můžeme v následujících dnech pamatovat především na naše spolufarníky a farnice slavící v září svoje narozeniny:

Krob Luboš Krob Lukáš Lukšíková Hedvika Pokorná Alexandra

Baláž Amon Martin     Polívková Veronika Puffrová Dagmar Somorovská Helga

Šulcová Magdalena Tlustá Edita Tomčík Viktor Vajda Vincent

Výuka náboženství pro děti v novém školním roce

Skupinka dětí ve věku do 13 let se bude scházet od října nejspíše v pondělky odpoledne a povede ji farář Petr u kterého se informujte blíže.

Mládež ve věku od 14 let se bude scházet nepravidelně dle aktuálních možností a povede ji Jan Sebján.

 

Statistika sokolovské farnosti – červenec 2018

 

Sbírky	1.7.	8.7.	15.7.	22.7.	29.7.	celkem
Svatava	600,-	200,-		500,-		1 300,-
Krajková	692,-	690,-	918,-	490,-	1 152,-	3 942,-
Sokolov	1 693,-	1 635,-	2 636,-	3 148,-	1 861,-	10 973,-
celkem	2 985,-	2 525,-	3 554,-	4 138,-	3 013,-	16 215,-

                                        

Statistika sokolovské farnosti – srpen 2018

Křty:Daniel Matička, Alexander Dávid, Pohřby:  František Sedlák

 

Sbírky	5.8.	12.8.	19.8.	26.8.	celkem
Svatava		500,-	550,-	70,-	1 120,-
Krajková	814,-	550,-	1 070,-	521,-	2 955,-
Sokolov	3 109,-	2 380,-	3 689,-	2 210,-	11 388,-
Sb.na bohoslovce			5 309,-
Kasičky Sokolov				14 430,-	14 430,-
celkem	3 923,-	3 430,-	5 309,-	17 231,-	29  893,-

                                         

Příspěvek na mříž do kostela: Karel Bartuška 2 000,-, Edita a Rudolf Tlustých 25 000,-

 

Ohlédnutí za minifestiválkem farní zahrada

 

 

[1] Český překlad viz papež František, Gaudete et exsultate, Paulínky, Praha 2018. [pozn. překl.]

[2] „Takový ďábel se nevyžene jinak, než modlitbou a postem“ (Mt 17,21).

[3] Srov. List papeže Františka putujícímu Božímu lidu v Chile (31. května 2018).

[4] Dopis kardinálu Marku Ouelletovi, předsedovi Papežské komise pro Latinskou Ameriku (19. března 2016).