Vánoce 2019
(příští nedělní stránka vyjde 12. 1. 2020)
Nedělní stránka ve formátu pdf ke stažení (vel.cca700kb)NS_2019-12-22.pdf
Bůh je stálá novost, a proto nás ustavičně podněcuje k novému vyjití a změně místa, abychom šli až za to, co je nám známé, na periferie a k hraničním oblastem. Dovádí nás tam, kde je lidstvo nejvíc zraněné a kde lidé za zdáním povrchnosti a konformismu stále hledají odpověď na otázku po smyslu života. Bůh se nebojí! On nemá strach! Vychází stále za naše schémata a nebojí se periferií. On sám se stal periferií (srov. Flp 2,6-8; Jan 1,14). A tak odvážíme-li se jít na periferii, najdeme ho tam: on už tam bude přítomen. Ježíš je tam před námi, v srdci našich bratří a sester, v jejich zraněném těle, v jejich utiskovaném životě, v jejich ztemnělé duši. On už je tam.
(Gaudete et exsultate, čl. 135, 139, 147):
Ohlášky týdne 22. - 28. prosince:
Ohlášky týdne 29. prosince – 4. ledna:
Ohlášky týdne 5. – 12. ledna:
Farní vánoční setkání
Vigilii Narození Páně 24. 12. budeme slavit farní bohoslužbou od 16:00. Poté se taktéž ve farním kostele uskuteční od 24:00 ekumenická půlnoční bohoslužba, na kterou farníky též srdečně zveme. (ostatní půlnoční ve farnosti: 21:00 Lomnice, 22:45 Krajková, 24:00 Svatava. V Citicích proběhne vánoční setkání od 22:00)
Hod Boží vánoční 25. 12. oslavíme bohoslužbami v nedělním pořadu. Sokolov 8:30, 17:00, Krajková 10:30.
Sokolovský betlém bude možné vidět z ohraničeného prostoru pod kůrem kostela denně od 8:00 - 17:00. kromě toho bude farní kostel zpřístupněn:
25.12. – 13:00 – 17:00
26.12. – 13:00 – 16:00
Vánoční koncert pěveckého sboru La dolce vita se uskuteční ve farním kostele 26. 12. od 16:00.
K děkovné mši svaté se sejdeme v úterý 31. 12. od 16:00 ve farním kostele.
Den modliteb za mír ve světě. Bohoslužby jako v neděli: Sokolov 8:30, 17:00, Krajková 10:30.
Pátek 3. 1. při večerní mši svaté v17:00
V pondělí 6. 1. se bude konat od 17:00 poutní mše svatá v hradní kapli svatých Tří králů na Hartenberku.
Pastýřský list na 1. ledna 2020
Milé sestry, milí bratři,
úderem půlnoci jsme dnes společně vstoupili do roku, jehož číslice se vedle sebe tváří velmi harmonicky: dvě dvojky a mezi nimi dvě nuly. Nicméně svět okolo nás, který do tohoto roku s tak ladným letopočtem vstoupil společně
s námi, má k harmonii bohužel docela daleko. Je to svět klimatických i společenských změn, svět velkých rozdílů i svět napětí a krvavých konfliktů. Bujarost silvestrovské noci a slavnostní nálada dnešního dne nám možná pravdu o současném světě ještě milosrdně zahaluje. Až se ale dny po vánočních svátcích a oslavách nového roku vrátí do svých všedních kolejí, dolehnou k nám opět mnohé znepokojivé tóny, které jsou tak charakteristické pro současný svět. Před touto realitou utíkat a zavírat před ní oči by neodpovídalo požadavku evangelia, skrze které nás Ježíš Kristus volá k životu v pravdě. Pro život z víry v takovémto světě jsem hledal motto naší plzeňské diecéze. Hledal jsem verš z Písma, který by se mohl pro každého z nás stát v
realitě dnešních dnů pravdivým, radostným a osvěžujícím impulsem.
Jsem hluboce přesvědčen, že v situaci, ve které se nyní naše putování dějinami, ať už osobními, národními či světovými, nachází, jsou zásadním orientačním a opěrným bodem Ježíšova slova z Janova evangelia: „Nebojte se, já jsem přemohl svět.“ Proto jsem tento verš vybral jako motto naší diecéze pro nastávající rok 2020.
V minulých dvou letech jsem volil hesla, která povzbuzovala k naší – lidské – aktivitě. Letos jsem však zcela záměrně vybral verše, které nejsou o aktivitě lidské, ale zvěstují nám radostnou zprávu o aktivitě Hospodina, která jakoukoliv lidskou aktivitu předchází a týká se každého z nás: „Ty (každý z nás ať si dosadí své vlastní jméno), ty se neboj, neboť já, Tvůj Bůh a Tvůj
Zachránce, jsem přemohl svět. Já jsem vítěz, já jsem alfa i omega, začátek i konec, vševládný, a ty jsi má dcera, můj syn. Mé vítězství patří tobě.“
Ke zkušenosti Církve po celá tisíciletí patří, že bez pevné půdy pod nohama, kterou je důvěra v dobrého a mocného Boha, který se se slovy „neboj se“ sklání ke každému z nás jako ke svému milovanému dítěti, je veškeré lidské konání zahaleno mlhou pýchy nebo marnosti. Pýcha nám rozostřuje zrak v okamžiku, kdy se vše daří, a my podlehneme pokušení, že jsme schopni život
a jeho nástrahy zvládnout vlastní silou. A marnost zamlžuje náš pohled v situacích opačných: když máme pocit, že světu nerozumíme, že život nám protéká mezi prsty a my jsme na všechno beznadějně sami a krátcí. Co nás může uchránit jak před krátkozrakou pýchou, tak i před celoživotní beznadějí, je stavět právě na větě z Janova evangelia: „Nebojte se, já jsem přemohl svět.“ Toto ujištění je spojeno se základní pravdou naší víry, že celý svět, ve kterém žijeme, nemůže skončit jinak než dobře, protože je definitivně zachráněn Ježíšem Kristem. A platí to beze zbytku nejen o světě jako celku, ale také a především o každém jednotlivém člověku, který vědomě a trvale neodmítne
nechat se do Boží záchrany zahrnout.
Na pevné půdě víry v Boží záchranu, která je zdarma nabídnuta každému z nás, je, sestry a bratři, třeba beze strachu stavět a rozvíjet každou naši vlastní aktivitu, naše úsilí, ale i naše přijímání těžkostí života. Proto bych Vás chtěl pozvat, abychom právě v duchu našeho motta „Nebojte se!“ v nastávajícím roce společně zaměřili pozornost na získání a upevnění této pevné půdy důvěry a ochrany proti strachu. Chtěl bych Vám navrhnout dva zcela konkrétní kroky.
Tím prvním je umístit si obrázek s letošním mottem doma tak, abychom ho měli každý den na očích a mohli tak Ježíšova slova „Nebojte se, já jsem přemohl svět“ číst často a pravidelně. Všichni kněží naší diecéze dostanou pro každého z Vás v lednu obrázek s mottem. Prosím, přihlaste se o něj a mějte ho po celý rok na očích. Nechme tato slova zakořenit ve svém srdci a chraňme své životy před zbytečným strachem.
Druhý krok, o který Vás prosím, je, abychom letos četli Písmo s jasnou prioritou: hledat a rozjímat kontext, ve kterém se v Písmu objevuje naše motto „Neboj se, nebojte se" Někteří biblisté tvrdí, že se v Písmu dají tato a jím podobná vyjádření nalézt přesně 365krát, tedy jako výzva na každý den. Na webových stránkách naší diecéze Vás budeme během roku postupně
upozorňovat na mnohá z nich.
Sestry a bratři, děkuji za všechny modlitby, kterými naši diecézi i mě osobně podporujete, prosím, vydržte i v novém roce. Já se modlím s Vámi i za Vás, aby rok 2020 byl pro nás všechny rokem požehnaným. I proto, že společně objevíme, že s naším Bohem se opravdu nemusíme bát.
Váš biskup Tomáš
Pomoc potřebným
Děti i dospělé zveme, aby přišly v pondělí 23. 12. v 9:30 k léčebně dlouhodobě nemocných ve Svatavě. Nemocným zazpíváme a předáme malé dárečky. Info u faráře nebo Jana Sebjána.
Sebiš - ředitel FCH Sokolov
Prosba:
Ve středu 25. a ve čtvrtek 26. prosince by bylo vhodné, tak jako v minulých letech, zpřístupnit farní kostel s jesličkami široké veřejnosti. Kostel by mohl být otevřen od 13:00 do večerní bohoslužby, (ve čtvrtek 26. 12. do odpoledního koncertu). Najde se dost ochotných farníků, kteří by kostel v uvedené hodiny pohlídali? Napište se prosím do rozpisu na stolečku.
Další oznámení:
Celosvětová síť modlitby s papežem - leden
Denní modlitba Apoštolátu: Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den a ve spojení s tvým Synem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje svou oběť za záchranu světa, ti nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti. Duch Svatý, který vedl Ježíše, ať je i mým průvodcem a dává mi sílu svědčit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, to vše přináším jako svou nepatrnou oběť zejména na úmysly Svatého otce a našich biskupů.
Úmysl evangelizační: Podpora míru ve světě – Modleme se, aby křesťané, lidé vyznávající jiná náboženství a všichni lidé dobré vůle prosazovali ve světě mír a spravedlnost.
Úmysl národní: Za věřící různých církví – ať na přímluvu sv. Jana Sarkandra vytvářejí společenství jedné Boží rodiny modlitbou a společnou pomocí potřebným.
Poděkování
Hartenbergské Zjevení
Postavy tří králů, jímž je zasvěcena kaple na hradě Hartenbergu, jsou v křesťanské víře spojovány s pojmem Zjevení Páně. Slovo „zjevení“ si lidé asi nejčastěji spojují s nějakým neobvyklým viditelným úkazem. To co se ale stalo v biblickém Betlémě, když se mudrci - králové putující do Palestiny z dalekých končin Arábie, setkali s miminkem Ježíšem, je něčím mnohem důležitějším, než i ten nejpodivuhodnější viditelný jev.
Došlo zde totiž k setkání lidí, kteří byli nejen generačně, ale i společensky, ekonomicky, kulturně a nábožensky zcela odlišní. Setkání, které se stalo objevením či zjevením skutečnosti, že existují možnosti, které dávají prostor, aby lidé překonali hradby, které je dělí. Ve chvíli, kdy padají hradby mezi lidmi, padá totiž i hradba mezi člověkem a Bohem a v kulisách zcela normálních životních událostí se zjevuje něco Božského, něco co člověka povznáší do reality přesahující lidskou omezenost projevující se v sobectví, uzavřenosti a strachu.
Aktéři příběhu zjevení nás učí dvěma postojům:
První je chudoba dítěte, jemuž právě chudoba dovoluje, aby se neskrylo za svá přání, nároky, předsudky či ideologie, ale dovoluje mu, aby „se zjevila“ ta jeho nejhlubší lidská touha – být přijato.
Druhý postoj je postoj poutníka, který ví, že je na cestě objevování. Ani on se tedy nemůže skrýt za své hotové odpovědi, náboženská klišé, moc politickou či ekonomickou. Na pouti člověk opouští své jistoty, aby mohl být obdarován něčím nečekaným.
Setkání těchto hlavních aktérů příběhu nemůže než vyústit v propuknutí nebývalé a nečekané radosti z poznání Boží přítomnosti mezi lidmi.
Vážím si toho, že současnost kaple na Hartenbergu je spojena s lidmi, kteří věří v překonání hradeb mezi lidmi a že zde tedy mohou prožívat ZJEVENÍ. A to ať už toto zjevení nazývají Bohem, či nějak jinak.
Petr Bauchner
Lednoví jubilanti
V modlitbách pamatujme na naše bratry a sestry slavící v lednu své narozeniny:
Hafenrichterová Františka Hasilová Anna |
Kodedová Hana Macková Kristina
|
Matuštíková Anna Mejstříková Erika Sejka Ladislav
|