Nedělní stránka

Nedělní stránka

Slavnost Zjevení Páně

(příští nedělní stránka vyjde 20. 1. 2019)

 

Nedělní stránka ve formátu pdf ke stažení (vel.cca700kb)NS_2019-1-6.pdf

 

Pravidelné bohoslužby: Farní kostel Sokolov Ne 8:30, 17:00

                                          Fara Sokolov: Po 7:40, St 7:40, Pá 17:00

                                          Svatava Čt 16:00

Ohlášky týdne 6. – 12. ledna:

• Neděle 6. 1. je Slavností Zjevení Páně. Při dopoledních bohoslužbách budou požehnány Tříkrálová voda, kadidlo a křída.
• Ve středu 9. 1. nebude v kostele od 17:00 eucharistická adorace.
• Ve čtvrtek 10. 1. budeme slavit od 9:30 mši svatou v LDN Pochlovice.
• Ve čtvrtek 10. 1. se na faře od 17:30 sejdeme ke společné modlitbě.

Ohlášky týdne 13. – 19. ledna:

• Neděle 13. 1. je svátkem Křtu Páně, kterým zároveň končí doba vánoční. Ve 12:30 budou mít ve farním kostele bohoslužbu řeckokatolíci.
• V neděli 13. 1. se sjedeme v 15:00 v modlitebně Československé církve v ulici Obce Ležáky spolu s ostatními církvemi k modlitbám aliančního týdne modliteb za jednotu.
• V pondělí 14. 1. je v Klubu Alfa od 17:00 setkání – otevřená beseda se senátory Markem Hilšerem a Miroslavem Balatkou.
• Ve středu 16. 1. budeme od 10:00 slavit mši svatou v Domově seniorů v Královském Poříčí.
• Ve středu 16. 1. bude ve farním kostele od 17:00 eucharistická adorace.
• Ve čtvrtek 17. 1. budeme od 10:00 slavit mši svatou v LDN v Dolním Rychnově.
• Ve čtvrtek 17. 1. se na faře od 17:30 sejdeme ke společné modlitbě.
• V pátek 18. 1. přijďte do farního kostela v 8:30 na úklid vánoční výzdoby.
• Pátek 18. 1. bude společným farním dnem pokání, modlitby a postu.

Ohlášky týdne 20. – 26. ledna:

• Neděle 20. 1. je 2. nedělí v mezidobí. Od 14:00 se na faře sejdou františkánští terciáři.
• V neděli 20. 1. budeme od 15:00 slavit mši svatou v kostele v Královském Poříčí.
• V pondělí 21. 1. se na faře od 18:30 sejde pastorační rada.
• Ve středu 23. 1. bude ve farním kostele od 17:00 eucharistická adorace.
• Ve čtvrtek 24. 1. se na faře od 17:30 sejdeme ke společné modlitbě.
• Neděle 27. 1. je 3. nedělí v mezidobí, od 12:30 budou ve farním kostele slavit eucharistii řeckokatolíci.

Úmysl diecézní modlitební štafety na leden:

K 25. výročí založení Plzeňské diecéze se v následujících 2 letech každý týden postupně modlíme za všechny farnosti diecéze.

• 6. - 12. ledna Mariánské Lázně  Spasiteli náš, prosíme tě za farníky z Mariánských Lázní, otevři jejich i všechna neochotná srdce k pomoci bližním. Kéž jeden druhému pomáhá nést kříž a mají tak podíl na Tvém utrpení, které vede k radosti života věčného.
• 13. - 19. ledna Merklín Pane, ty máš slova věčného života, prosíme tě, obnov nadšení hlásat evangelium, aby tak síla stále živých kořenů víry v merklínské farnosti přinášela hojné plody.

Celosvětová síť modlitby s papežem leden

Evangelizační úmysl - Mladí lidé a příklad Panny Marie – za mládež, především za mladé v Latinské Americe, aby podle příkladu Panny Marie odpovídali na volání Pána a ohlašovali světu radost evangelia.

Národní úmysl – Ať se církev stává v naší zemi znamením naděje pro budoucnost.

Poselství Svatého otce Františka k 52. Světovému dni míru 1.ledna 2019 - Dobrá politika je ve službě míru

Celý text papežova poselství najdete na webových stránkách farnosti: www.farnostsokolov

Modlitby za jednotu

Podobně jako v minulých letech, projevíme i letos svou touhu po jednotě církve společnými modlitbami sokolovských křesťanů v rámci aliančního týdne modliteb za jednotu. Setkání se uskuteční neděli 13. 1. v 15:00  v modlitebně Československé církve v ulici Obce Ležáky v Sokolově.

Den pokání modlitby a postu

Pátek 18. 1. bude společným farním dnem pokání, modlitby a postu.

     První část dne prožijeme osobním postem, od 17:00 se sejdeme na faře ke společné bohoslužbě a po mši svaté budeme uvedeni do společné adorace na téma letošního roku věnovaného obnově misijního poslání církve.

 

Pastýřský list otce biskupa Tomáše

Sestry a bratři,

po roce Vás opět na Nový rok zdravím a do celého nadcházejícího roku 2019 Vám přeji to samé, co přál již před téměř dvěma tisíciletími apoštol Pavel své efezské církevní obci a co zůstává i v naší době jako přání nanejvýše aktuální.

Slovy svatého Pavla Vám tedy vyprošuji:„aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil `vnitřní člověk´ a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všem bratry a sestrami pochopit,co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka“ (Ef 3, 16-18)

Jen tehdy totiž, jestliže budeme skutečně zakotveni v lásce a náš život bude naplněn radostí z Boha, protože jsme osobně poznali sílu a krásu života s Ním, jen tehdy můžeme vnitřně naplno přijmout to, k čemu nás naléhavě volá náš papež František svým rozhodnutím: spojit nadcházející rok s obnovou misijního charakteru naší Církve.

 Ze své osobní zkušenosti jsem hluboce přesvědčen – a přiznávám to se zahanbením – že my jako spořádaní a zasloužilí katolíci tuto obnovu misijního povědomí opravdu hodně potřebujeme. Myslím, že velké většině z nás se totiž při myšlence na nějakou misii, tedy na hlásání a představování naší víry nevěřícím a mnohdy ještě k tomu k otázkám víry zcela lhostejným spoluobčanům, vybaví pouze buď Svědci Jehovovi, nebo stoupenci hnutí Hare Krišna. A obě tyto představy jsou pro nás z pochopitelných důvodů téměř jednoznačně zcela nepřijatelné: „Takto se přece nemůže chovat normální soudný člověk, vždyť to, co oni dělají, je trapné a působí to na spoustu lidí okolo jako zcela nepřirozené.“

Snad je na tomto postoji značná část pravdy, ale důsledkem pro nás bohužel následně je, že s vaničkou vyléváme i dítě. Pro svůj život a pro naši Církev si totiž ze své zkušenosti s jehovisty a s Hare Krišna jednoznačně – nicméně zcela chybně – odvodíme, že k důstojnému a v našich zemích po staletí zabydlenému katolickému náboženství žádná misie nepatří a k naší vážené osobě už vůbec ne...

To ale vůbec není pravda. Křesťanství je ze své podstaty misijní náboženství, křesťané jsou lidé, kteří by měli toužit se o svoji radost z víry podělit s druhými, nabízet svobodně a bez zábran to, co je pokladem, který nalezli ukrytý v poli – tedy osobní setkání s živým a dobrým Bohem.

Proto je moc důležité, že nám papež František pro nadcházející rok 2019 důrazně připomíná, jak hluboce se mýlíme, jestliže jsme přesvědčeni, že k nám misijní úsilí nepatří nebo alespoň nemusí patřit. Věta, kterou Ježíš vyslovil před svými učedníky „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium“ je slovem našeho Zmrtvýchvstalého Pána a Spasitele pro každého z nás. Proto jsem také tuto Ježíšovu výzvu zvolil za motto naší diecéze pro tento rok.

Naplnit toto motto znamená tvořivě a zároveň s pokorou i zdravým rozumem hledat cesty a vhodné formy, jak výzvu našeho Mistra máme realizovat právě my. A to teď a tady. Ono totiž dle mého nejhlubšího přesvědčení nelze naordinovat či dokonce nařídit jeden všeobecně použitelný způsob, jak výzvu k misii v naší diecézi realizovat. Požehnaných přístupů a cest bude jistě velké množství a budou se lišit podle našich sil, podle našich rozdílných obdarování či podle konkrétní situace, ve které se teď každý z nás nachází.

K hledání misijních cest si dovoluji Vás, sestry a bratři, kteří nyní posloucháte tento pastýřský list nebo si ho čtete na našich webových stránkách, naléhavě vyzvat právě na začátku roku věnovaného misiím i já, Váš biskup. Velmi bych si přál, aby v letošním roce každá farnost nějakým modlitebním či finančním způsobem podpořila misijní dílo Církve tam, kde se evangelium hlásá lidem, kteří o Kristu ještě neslyšeli. A zároveň také našla odvahu ke konkrétnímu misijnímu kroku ve svém městě či vesnici. Kladu na srdce pastorační radě Vaší farnosti, aby si tyto dva úkoly vzala za své a snažila se získat pro jejich uskutečnění celou farnost.

Možná, že se nám může zdát, že k hlásání radostné zvěsti je třeba nějaká zvláštní kvalifikace, nějaké speciální náboženské znalosti či nějaká odborná příprava. Ale to není pravda. Jediné, co je skutečně a bezpodmínečně třeba je nadšení pro Krista. Srdce, které hoří. Papež František jasně říká, že v naší Církvi musí skončit dělení na údajně dobře připravené a vyškolené kazatele a misionáře na jedné straně a na nedospělé učedníky, kteří chtějí, aby jim to, jak mají myslet či konat, bylo jednoznačně a do důsledku řečeno právě těmi dobře připravenými a vyškolenými na straně druhé. Papež nás všechny vyzývá, abychom se stále znovu a znovu stávali učedníky a zároveň l v té samé chvíli v sobě oživovali Boží pozvání stát se z vlastní zkušenosti víry vyznavači před druhými a misionáři.

Setry a bratři, pojďme to v síle Boží Ducha zkusit, nebojme se! Vstupme do roku 2019 jako učedníci Ježíše Krista, kteří jsou připraveni ve svém okolí misijně působit. Bůh je na naší straně a papež František nám jistě drží palce před Hospodinem, abychom tuto jeho výzvu k misii zbytečně nepromarnili!

Každopádně požehnaný rok 2019!

                                                                                      Váš biskup + Tomáš

V Plzni, dne 14. prosince 2018,

 

Co ve mně zanechal uplynulý rok 2018

Bratři a sestry, chtěl bych s vámi podělit o rekapitulaci minulého roku 2018, kterou jsem si, podobně jako v minulých letech, sám pro sebe udělal.

Boží slovo pro dnešní, poslední den občanského roku, přináší velmi upokojující zvěst – „Hledejte nejdříve Boží království a to ostatní vám bude přidáno“. Uvádím toto slovo schválně hned na začátku svého zamyšlení, protože chci, aby i všechny mé obavy, břemena a bolesti, jež na mně leží, našly v tomto slově naději. Naději tkvící ve vítezstvím světla nad tmou, svobody nad otroctvím a života  nad  smrtí.

Rád bych zakončil svou úvahu událostmi, které mě v minulém roce potěšily a naplnily nadějí, proto v první části budu mluvit spíše o tom, z čeho mám obavy a co nosím ve svém životě jako břímě.

Když se vracím k úvodní citaci Božího slova, zmocňují se mě obavy z toho, že toto slovo nenásledujeme ani v církvi ani ve společnosti jako celku. Zdá se mi, že na prvním místě nehledáme Boží království. A protože lidé kolem nás možná také nemají nějakou zvláštní touhu toto království hledat, připadáme si často jako obchodníci u krámku plného hodnotných věcí, které ale nemá zájem nikdo koupit. Možná jsme sami hodnotu radostné zvěsti, kterou nám Pán svěřil, nedokázali docenit, možná ji ani neumíme prodat. A možná i proto lidé často raději nakupují levný brak.

Protože mě víc a více bolí důsledek tohoto našeho postoje, jímž je nejistá budoucnost dnešního světa, kdy bohatá část lidstva, ke které patřím i já sám, lhostejně přihlíží tomu, jak jsou chudí tlačení do lidsky nedůstojných životních podmínek, jak pro chvilkový požitek drancujeme a ničíme krásnou zemi, kterou nám Bůh dal, jak ve společnosti stále více podporujeme síly, které se vysmívají lidské důstojnosti a svobodě, jak jsme tolerantní ke zlu, které se děje uprostřed naší církve, stalo se mi největším světlem v uplynulém roce pozvání našeho papeže Františka nasadit vůči těmto silám zla, adekvátní zbraně – obrácení vlastních srdcí, skrze modlitbu a půst.

Další pomocí v nesení těchto břemen, kterou mi uplynulý rok poskytl, je utužování přátelství s lidmi, kteří se aktivně zapojují do budování občanské společnosti, skrze iniciativy, které podporují lidskou svobodu a demokracii postavenou na hodnotách lásky a pravdy.

Výše naznačená břemena také bolí. Nejvíce tím, jaký hluboký kontrast vnášejí mezi radostnou zvěst, kterou čerpáme z hlásání evangelia a reálnou zkušeností, kdy nových bratří a sester, kteří se setkali s Ježíšem a spojili s ním svůj život, je stále tak žalostně málo. A také bolí odchod lidí, kteří mi zde v sokolovské farnosti dávali prožít rodinu bratří a sester, a kteří mi teď moc chybí. Jsou to především paní Edita Svobodová, a pan Ladislav Filip a Otakar Ježek.

Když se podívám za uplynulým rokem zpět a přemýšlím, co mi udělalo největší radost, byl to poslední měsíc roku, kdy začalo v našem kraji po hrozném suchu vydatně pršet. Ten životodárný déšť se mi stal znamením Božího slitování. Ale Boží obdarování jsem vnímal i v dalších krásných projevech jeho lásky.

Bylo to především přijetí mého blízkého kamaráda a spolupracovníka Sebiše do společenství katolické církve a zvolení mého kamaráda Miroslava Balatky senátorem za naši oblast.

Velmi mě obdarovával náš společný život ve farnosti a přinášel mi radost v mnoha oblastech. Naše společenství mohlo žít ze svátostného života a Božího slova, mší svatých (latinského i řeckého ritu), pobožností (o dušičkách na hřbitovech a  křížovými cestami v postě), adoracemi (zvláště té celonoční u Božího hrobu), zapojením se do diecézní modlitební štafety, čtvrtečních modliteb. Každoroční modlitba za nemocné s pomazáním nemocných se loni rozvinula do slavení modlitby nemocných s pomazáním nemocných každý první pátek v měsíci. Na jaře, ve farnosti úplně poprvé v historii, proběhl cyklus manželských večerů. Požehnané jsou též setkání společenství Modliteb matek. U sousedů jsme se účastnili adventních a postních rekolekcí. Každý měsíc se na faře sejde společenství františkánských terciářů. Na rozvoj zatím čeká  iniciativa farních evangelizačních buněk.

Velmi nadějně se rozvíjejí v měsíční periodě pořádané Večery chval, a jak jsem již zmínil v úvodu, každý měsíc se farnost spojuje v ochotě činit pokání skrze modlitbu a půst.

Dobrou zkušeností jsou též poutě (vikariátní na Chlumu sv. Maří a diecézní v Teplé), či společné slavení svatodušní vigilie.

Obdarováním nám také jsou aktivity spojené se službou potřebným. Museli jsme sice ukončit službu ubytovny v Oloví, ale rozvíjí se služba v nových oblastech. Snažíme se být nablízku nemocným a to nejen těm tělesně - především službou v léčebnách dlouhodobě nemocných, tak také těm, kteří trpí psychicky. Na faře funguje sociální bydlení pro dva lidi. Pro chudé a potřebné připravujeme vánoční balíčky  a také každý pátek na faře vydáváme polévku. Každé pondělí a středu je též otevřen charitní šatník.  Pokračuje služba Tříkrálové kavárničky, Nově byl letos otevřen Tříkrálový dobročinný krámek. Organizujeme požehnanou Tříkrálovou sbírku, před Vánoci jsme byli zazpívat nemocným v LDN ve Svatavě. Některým potřebným pomáháme vyřídit doklady, nebo jim alespoň toužíme dát pocítit zázemí, přijetí.

Svou solidaritu s potřebnými projevujeme také řadou sbírek. Za všechny chci zmínit především postní sbírku, Svatopetrský haléř a sbírku na podporu lidí postižených válkou na Blízkém východě. Jsme také zapojeni do projektu adopce na dálku, či potravinové sbírky. Podporujeme aktivity spojené s ochranou nenarozeného života, likvidaci lepry, ale také Platformu pro sociální bydlení a nadaci Post belum, usilující o dokumentaci a prezentaci utrpení, které naši lidé museli snášet v důsledku válek a totalitních režimů.

Náš farní život se také snažíme sdílet s ostatním lidmi například formou koncertů: Adventní koncerty v Krajkové, koncert v cyklu J C Fišera v Krajkové, či několik koncertů ve farním kostele (jarní, červnový, dušičkový, či vánoční),

Dalšími akcemi, kterými vystupujeme ze své ulity, jsou Farní ples,  půlnoční bohoslužby slova, mše svaté v hradní kapli na Hartenberku (poutní a tříkrálové), Noc kostelů, mše za policisty, Mikulášské setkání dětí, hudební festival farní zahrada, grilování na farní zahradě k závěru školního roku a farní zabíjačka. Někteří se také účastní výletů s „CK Chroštík“.

Jak již jsem zmínil v úvodu, povzbuzením  mi jsou některé občanské aktivity v Sokolově, které jsme organizovali či se jich zúčastnili. Jsou to především alternativní oslavy vzniku republiky, Dne horníků či Vítězného února. Připomněli jsme si také společně výročí okupace Sovětským svazem v roce 1968. Ve farním kostele také proběhla mše svatá za oběti komunistické totality, podpořili jsme Festival svobody u příležitosti 17. listopadu, připomenuli konec 1. světové války. V rámci tkzv. „síťování“ se setkávejme s dalšími občanskými aktivisty z celé republiky.

Naše farní společenství podporují nejrůznější služby: Kostelníci, varhaníci, schola, květinářky, skupinky na úklid, služba farní hospodyně. Děláme společné brigády,  dobře funguje pastorační a ekonomická rada.

Mladší děti mají možnost navštěvovat vyučování náboženství a mládež občasná setkání na faře. Pro obě skupiny pak platí nabídka víkendových akcí či letních kampů.

V rámci ekumeny spolupracujeme s ostatními sokolovskými církvemi jak v oblasti duchovní v modlitbách za jednotu, tak také ve výše uvedených občanských aktivitách. Pastoři a faráři se pravidelně scházejí.

V roce 2018 jsme se také 2x sešli s partnerskou farnost ve Schwandorfu.

Farnost má vlastní webové stránky a každé dva týdny vydává periodikum „Nedělní stránka“.

V oblasti údržby majetku a větších oprav se v roce 2018 podařilo na faře v Sokolově zrekonstruovat podkrovní garsonku a dokončit rekonstrukci rozvodů topení. Ve farním kostele jsme zrekonstruovali zákristii na víceúčelový prostor, který může sloužit také jako zimní kaple. Díky sponzorům z řady farníků se také podařilo nainstalovat první část mříže do vstupního prostoru kostela. Na krajkovském kostele se podařilo uskutečnit první část rekonstrukce střešního pláště a první etapu restaurování kazatelny. Ve Svatavě byla dokončena rekonstrukce střechy kostela a započala rekonstrukce opěrné zdi nad Lomnickým potokem.

Pokračuje údržba a využívání pozemků, které má farnost ve vlastnictví, probíhaly také revitalizační práce v lesích, a nejnutnější těžba. Kvůli nízkým výkupním cenám dřeva jsme letos ve farních lesích moc netěžili.

Má-li být ohlédnutí za uplynulým rokem pomocí k hledání smysluplné cesty pro další rok, předstupme, bratři a sestry před Pána s vděčností za obdarování, která nám dal, předstupme s pokorou a touhou po vzájemném odpuštění všude tam, kde jsme si ublížili a konečně, předstupme s touhou po obnově tam, kde jsme nehledali nebo nevnímali žízeň po Pánu a jeho lásce, kde jsme nebyli vynalézaví a tvůrčí v jeho službě.

                                                               Váš farář Petr

Statistika některých pastoračních aktivit sokolovské farnosti
Rok	Křty (z toho nad 14 let)	Biřmování	První svaté přijímání	Svatby	Pohřby	Pomazání Nemocných	Svatá přijímání
2011	38 (12)	14	12	4	19	40	3000
2012	27 (3)	3	11	3	15	35	2900
2013	18 (0)	0	0	3	31	42	5500
2014	21(2)	2	2	0	24	59	7000*
2015	31(9)	7	7	2	16	52	4600
2016	12 (0)	0	0	1	12	44	4800
2017	16 (4)	1	1	1	23	45	4500
2018	19 (0)	1	0	4	18	150	neevid.

 

Poděkování

• Balíčky pro lidi bez domova. Díky, všem, kteří udělali svým darem radost lidem, kteří jsou sociálně vyloučení. Balíčky byly potřebným předány na faře 23. 12.
• Dárečky pro faráře. Děkuji bratřím a sestrám, kteří mě o Vánocích udělali radost svými dary! Petr Bauchner
• Poděkování za brigádu na vánoční výzdobu kostelů v Krajkové a Sokolově a předvánoční úklid obou kostelů.
• Hlídání kostela. Poděkování těm, kteří umožnili během Vánoc zpřístupnit farní kostel ostatním lidem k návštěvě jesliček a modlitbě.
• Poděkování naší sokolovské schole a varhaníkovi, kteří po celý rok slouží při bohoslužbách.

 9. farní ples – pátek 15. 2. 2019

Vstupenky budou v prodeji od 7. 1. 2019 na tel. čísle 731 626 162 nebo na faře a potom také v Infocentru v Sokolově.

Statistika sokolovské farnosti – prosinec 2018

Křty: Lucie Polhošová, Justin Dunka, Kristýna Dunková, Anna Dunková

Pohřby:  Vojtěch Berki, Ingeborg Kubátová

Sbírky	2.12.	9.12.	16.12.	23.12.	24.12.	25.12.	26.12	30.12.	31.12.	celkem
Svatava	1 200,-	1 100,-	600,-				600,-			3 500,-
Krajková	1 060,-	530,-	854,-	644,-		798,-		920,-		4 806,-
Sokolov	2 662,-	2 841,-	3 289,-	2 036,-	5 199,-	2 036,-	743,-	2 945,-	1 084,-	22 835,-
Na charitu	4 922,-
Celkem	4 922,-	4 471,-	4 743,-	2 680,-	5 199,-	2 834,-	1 343,-	3 865,-	1 084,-	31 141,-

            

Příspěvky na mříž v kostele: Vlastimil Kašpar 10 000,-Kč, anonymní dárce 5 000,-Kč

Lednoví jubilanti

V modlitbách pamatujme na naše bratry a sestry slavící v lednu své narozeniny:

Hafenrichterová Františka Hasilová Anna

Kodedová Hana Macková Kristina Ováry František

Matuštíková Anna Mejstříková Erika Sejka Ladislav