byl postaven již před r. 1240. V době náboženských nepokojů byl chrám roku 1562 obsazen protestanty, ale roku 1625 byl opět navrácen katolické církvi. Požárem města r. 1632 byl částečně poškozený chrám v letech 1670 - 1672 opraven a dne 25. července 1673 arcibiskupem pražským Matoušem Ferdinandem Sobkem z Bilenberku opět slavnostně posvěcen. Povýšení k titulu Arciděkanského chrámu se tomuto Božímu domu dostalo na základě reskriptu císaře Leopolda I. ze dne 10. března 1671. Císařské rozhodnutí bylo dne 23. září 1672 arcibiskupem pražským potvrzeno.
Zajímavá událost se přihodila v roce 1945, na sklonku II. světové války. V okolí mostu na Ohři spadla letecká puma, která udělala obrovské škody. Poškozen byl také kostel. Pod vlivem rázové vlny vypadly všechna okna. Zachránilo se pouze jedno jediné okno: vitráž Nejsvětějšího Srdce Ježíšova za hlavním oltářem nad sochou sv. Jakuba, patrona kostela.
Chrámová stavba je jednolodní, obdélná, se západní věží a presbytářem, který je vně segmentově, uvnitř polygonálně ukončený postranní sakristií, kaplí a oratoří.
Hlavní oltář spolu se sochami sv. Jakuba, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého, sv. Petra a sv. Pavla je dílem Jakuba Eberleho z roku 1756. Dvojice postranních oltářů Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně je dílem Ignáce Platzera z doby po roce 1760. Sochy světců na stěnách lodi jsou z roku 1701.