Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Co ve mně zanechal uplynulý rok 2018

Co ve mně zanechal uplynulý rok 2018



Datum konání:
1.1.2019
Datum ukončení:
20.1.2019

Co ve mně zanechal uplynulý rok 2018

Bratři a sestry, chtěl bych s vámi podělit o rekapitulaci minulého roku 2018, kterou jsem si, podobně jako v minulých letech, sám pro sebe udělal.

Boží slovo pro dnešní, poslední den občanského roku, přináší velmi upokojující zvěst – „Hledejte nejdříve Boží království a to ostatní vám bude přidáno“. Uvádím toto slovo schválně hned na začátku svého zamyšlení, protože chci, aby i všechny mé obavy, břemena a bolesti, jež na mně leží, našly v tomto slově naději. Naději tkvící ve vítezstvím světla nad tmou, svobody nad otroctvím a života  nad  smrtí.

Rád bych zakončil svou úvahu událostmi, které mě v minulém roce potěšily a naplnily nadějí, proto v první části budu mluvit spíše o tom, z čeho mám obavy a co nosím ve svém životě jako břímě.

Když se vracím k úvodní citaci Božího slova, zmocňují se mě obavy z toho, že toto slovo nenásledujeme ani v církvi ani ve společnosti jako celku. Zdá se mi, že na prvním místě nehledáme Boží království. A protože lidé kolem nás možná také nemají nějakou zvláštní touhu toto království hledat, připadáme si často jako obchodníci u krámku plného hodnotných věcí, které ale nemá zájem nikdo koupit. Možná jsme sami hodnotu radostné zvěsti, kterou nám Pán svěřil, nedokázali docenit, možná ji ani neumíme prodat. A možná i proto lidé často raději nakupují levný brak.

Protože mě víc a více bolí důsledek tohoto našeho postoje, jímž je nejistá budoucnost dnešního světa, kdy bohatá část lidstva, ke které patřím i já sám, lhostejně přihlíží tomu, jak jsou chudí tlačení do lidsky nedůstojných životních podmínek, jak pro chvilkový požitek drancujeme a ničíme krásnou zemi, kterou nám Bůh dal, jak ve společnosti stále více podporujeme síly, které se vysmívají lidské důstojnosti a svobodě, jak jsme tolerantní ke zlu, které se děje uprostřed naší církve, stalo se mi největším světlem v uplynulém roce pozvání našeho papeže Františka nasadit vůči těmto silám zla, adekvátní zbraně – obrácení vlastních srdcí, skrze modlitbu a půst.

Další pomocí v nesení těchto břemen, kterou mi uplynulý rok poskytl, je utužování přátelství s lidmi, kteří se aktivně zapojují do budování občanské společnosti, skrze iniciativy, které podporují lidskou svobodu a demokracii postavenou na hodnotách lásky a pravdy.

Výše naznačená břemena také bolí. Nejvíce tím, jaký hluboký kontrast vnášejí mezi radostnou zvěst, kterou čerpáme z hlásání evangelia a reálnou zkušeností, kdy nových bratří a sester, kteří se setkali s Ježíšem a spojili s ním svůj život, je stále tak žalostně málo. A také bolí odchod lidí, kteří mi zde v sokolovské farnosti dávali prožít rodinu bratří a sester, a kteří mi teď moc chybí. Jsou to především paní Edita Svobodová, a pan Ladislav Filip a Otakar Ježek.

Když se podívám za uplynulým rokem zpět a přemýšlím, co mi udělalo největší radost, byl to poslední měsíc roku, kdy začalo v našem kraji po hrozném suchu vydatně pršet. Ten životodárný déšť se mi stal znamením Božího slitování. Ale Boží obdarování jsem vnímal i v dalších krásných projevech jeho lásky.

Bylo to především přijetí mého blízkého kamaráda a spolupracovníka Sebiše do společenství katolické církve a zvolení mého kamaráda Miroslava Balatky senátorem za naši oblast.

Velmi mě obdarovával náš společný život ve farnosti a přinášel mi radost v mnoha oblastech. Naše společenství mohlo žít ze svátostného života a Božího slova, mší svatých (latinského i řeckého ritu), pobožností (o dušičkách na hřbitovech a  křížovými cestami v postě), adoracemi (zvláště té celonoční u Božího hrobu), zapojením se do diecézní modlitební štafety, čtvrtečních modliteb. Každoroční modlitba za nemocné s pomazáním nemocných se loni rozvinula do slavení modlitby nemocných s pomazáním nemocných každý první pátek v měsíci. Na jaře, ve farnosti úplně poprvé v historii, proběhl cyklus manželských večerů. Požehnané jsou též setkání společenství Modliteb matek. U sousedů jsme se účastnili adventních a postních rekolekcí. Každý měsíc se na faře sejde společenství františkánských terciářů. Na rozvoj zatím čeká  iniciativa farních evangelizačních buněk.

Velmi nadějně se rozvíjejí v měsíční periodě pořádané Večery chval, a jak jsem již zmínil v úvodu, každý měsíc se farnost spojuje v ochotě činit pokání skrze modlitbu a půst.

Dobrou zkušeností jsou též poutě (vikariátní na Chlumu sv. Maří a diecézní v Teplé), či společné slavení svatodušní vigilie.

Obdarováním nám také jsou aktivity spojené se službou potřebným. Museli jsme sice ukončit službu ubytovny v Oloví, ale rozvíjí se služba v nových oblastech. Snažíme se být nablízku nemocným a to nejen těm tělesně - především službou v léčebnách dlouhodobě nemocných, tak také těm, kteří trpí psychicky. Na faře funguje sociální bydlení pro dva lidi. Pro chudé a potřebné připravujeme vánoční balíčky  a také každý pátek na faře vydáváme polévku. Každé pondělí a středu je též otevřen charitní šatník.  Pokračuje služba Tříkrálové kavárničky, Nově byl letos otevřen Tříkrálový dobročinný krámek. Organizujeme požehnanou Tříkrálovou sbírku, před Vánoci jsme byli zazpívat nemocným v LDN ve Svatavě. Některým potřebným pomáháme vyřídit doklady, nebo jim alespoň toužíme dát pocítit zázemí, přijetí.

Svou solidaritu s potřebnými projevujeme také řadou sbírek. Za všechny chci zmínit především postní sbírku, Svatopetrský haléř a sbírku na podporu lidí postižených válkou na Blízkém východě. Jsme také zapojeni do projektu adopce na dálku, či potravinové sbírky. Podporujeme aktivity spojené s ochranou nenarozeného života, likvidaci lepry, ale také Platformu pro sociální bydlení a nadaci Post belum, usilující o dokumentaci a prezentaci utrpení, které naši lidé museli snášet v důsledku válek a totalitních režimů.

Náš farní život se také snažíme sdílet s ostatním lidmi například formou koncertů: Adventní koncerty v Krajkové, koncert v cyklu J C Fišera v Krajkové, či několik koncertů ve farním kostele (jarní, červnový, dušičkový, či vánoční),

Dalšími akcemi, kterými vystupujeme ze své ulity, jsou Farní ples,  půlnoční bohoslužby slova, mše svaté v hradní kapli na Hartenberku (poutní a tříkrálové), Noc kostelů, mše za policisty, Mikulášské setkání dětí, hudební festival farní zahrada, grilování na farní zahradě k závěru školního roku a farní zabíjačka. Někteří se také účastní výletů s „CK Chroštík“.

Jak již jsem zmínil v úvodu, povzbuzením  mi jsou některé občanské aktivity v Sokolově, které jsme organizovali či se jich zúčastnili. Jsou to především alternativní oslavy vzniku republiky, Dne horníků či Vítězného února. Připomněli jsme si také společně výročí okupace Sovětským svazem v roce 1968. Ve farním kostele také proběhla mše svatá za oběti komunistické totality, podpořili jsme Festival svobody u příležitosti 17. listopadu, připomenuli konec 1. světové války. V rámci tkzv. „síťování“ se setkávejme s dalšími občanskými aktivisty z celé republiky.

Naše farní společenství podporují nejrůznější služby: Kostelníci, varhaníci, schola, květinářky, skupinky na úklid, služba farní hospodyně. Děláme společné brigády,  dobře funguje pastorační a ekonomická rada.

Mladší děti mají možnost navštěvovat vyučování náboženství a mládež občasná setkání na faře. Pro obě skupiny pak platí nabídka víkendových akcí či letních kampů.

V rámci ekumeny spolupracujeme s ostatními sokolovskými církvemi jak v oblasti duchovní v modlitbách za jednotu, tak také ve výše uvedených občanských aktivitách. Pastoři a faráři se pravidelně scházejí.

V roce 2018 jsme se také 2x sešli s partnerskou farnost ve Schwandorfu.

Farnost má vlastní webové stránky a každé dva týdny vydává periodikum „Nedělní stránka“.

V oblasti údržby majetku a větších oprav se v roce 2018 podařilo na faře v Sokolově zrekonstruovat podkrovní garsonku a dokončit rekonstrukci rozvodů topení. Ve farním kostele jsme zrekonstruovali zákristii na víceúčelový prostor, který může sloužit také jako zimní kaple. Díky sponzorům z řady farníků se také podařilo nainstalovat první část mříže do vstupního prostoru kostela. Na krajkovském kostele se podařilo uskutečnit první část rekonstrukce střešního pláště a první etapu restaurování kazatelny. Ve Svatavě byla dokončena rekonstrukce střechy kostela a započala rekonstrukce opěrné zdi nad Lomnickým potokem.

Pokračuje údržba a využívání pozemků, které má farnost ve vlastnictví, probíhaly také revitalizační práce v lesích, a nejnutnější těžba. Kvůli nízkým výkupním cenám dřeva jsme letos ve farních lesích moc netěžili.

Má-li být ohlédnutí za uplynulým rokem pomocí k hledání smysluplné cesty pro další rok, předstupme, bratři a sestry před Pána s vděčností za obdarování, která nám dal, předstupme s pokorou a touhou po vzájemném odpuštění všude tam, kde jsme si ublížili a konečně, předstupme s touhou po obnově tam, kde jsme nehledali nebo nevnímali žízeň po Pánu a jeho lásce, kde jsme nebyli vynalézaví a tvůrčí v jeho službě.

                                                                                    Váš farář Petr


Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
28 29 30 31
Bytová nouze
1 2 3
4
Světový den chudých
5
Světový den chudých
6
Světový den chudých
7
Světový den chudých
8
Světový den chudých
9
Světový den chudých
10
Světový den chudých
11
Světový den chudých
12
Světový den chudých
13
Světový den chudých
14
Světový den chudých
15
Světový den chudých
16
Světový den chudých
17
Světový den chudých
Oslavy 35. výročí sametové revoluce
18
Světový den chudých
19
Světový den chudých
20
Světový den chudých
21
Světový den chudých
22
Světový den chudých
23
Světový den chudých
24
Světový den chudých
25
Světový den chudých
26
Světový den chudých
27
Světový den chudých
28
Světový den chudých
29
Světový den chudých
30
Světový den chudých
1